Když vodu ovládne soukromý monopol, lidé často platí víc, zatímco část peněz z vodného a stočného odtéká mimo vodárenství. Příklady z Paříže, Berlína, Anglie a Walesu i z českých kauz SmVaK a VKM ukazují, že voda v rukou koncernů zdražuje a má být pod veřejnou správou jako služba. Studie zadaná Evropskou komisí nenašla důkaz, že by soukromé vlastnictví samo o sobě přinášelo nižší cenu nebo lepší kvalitu vody. Řešením je veřejná kontrola, transparentní kalkulace cen a tlak občanů i zákonodárců. Tento článek Nadačního fondu PRAVDA O VODĚ vychází z analýzy pro EK Study on water services (2015), z komentáře PSIRU (University of Greenwich) k studii Evropské komise o vodárenských službách (2018) a z vlastní důkazní dokumentace nadace. |
Rychlá odpověď: co ukazují data?
Studie zadaná Evropskou komisí nenašla důkaz, že by soukromé vlastnictví vodáren samo o sobě přinášelo nižší ceny nebo lepší kvalitu. Parlamentní zprávy z Berlína a dokonce i regulatorní rozhodnutí z Londýna (Spojené království od 1. 1. 2021 není členem EU.) navíc ukazují, že soukromé firmy systematicky nadhodnocovaly náklady, čerpaly zisky z vodného a investovaly méně, než slibovaly. Naopak tam, kde se voda vrátila pod správu měst — v Paříži, v Grenoblu — ceny klesly nebo vzrostly investice do infrastruktury.
Čísla, která mluví sama za sebe
Přehled doložených dat z Evropy a ČR — rozsudky, parlamentní zprávy, rozhodnutí regulátora.
Místo / kauza | Co se stalo | Zdroj / důkaz |
|---|---|---|
Londýn (Anglie a Wales) | Soukromé firmy si připsaly neoprávněné zisky nejméně 1,2 miliardy liber (2010–2015). Investice do infrastruktury byly o 4,3 mld. GBP nižší než fakturováno — peníze šly jako dividendy. | Důkaz: Parlamentní výbor Public Accounts Committee, prosinec 2015 |
Berlín (Německo) | Ceny vody vzrostly 2003–2006 o 21 %. Bundeskartellamt nařídil snížení o 17 % — úspora přes 440 mil. EUR. Remunicipalizace stála 1,2 mld. EUR. ZDE | |
Paříž (Francie) | Voda zdražila 1985–2008 o 260 % pod soukromou správou. Po remunicipalizaci (2010): ceny klesly o 8 %, úspora 35 mil. EUR v prvním roce. | |
SmVaK (ČR) | SmVaK pod vlivem Aqualie vykázal 8,56 mld. Kč zisku. Ve stejném období vznikl dluh 5,4 mld. Kč a města ztratila vliv na správu vody. | |
VKM Kladno-Mělník (ČR) | Ústavní soud potvrdil protiprávní stav v kauze VKM, který Nadace PRAVDA O VODĚ dlouhodobě dokládá a vysvětluje veřejnosti. | Důkaz: Přehled rozsudků NFPOV | Rozsudek NS VKM 2019 |
Co zjistila studie zadaná Evropskou komisí?
V červenci 2015 zveřejnila Evropská komise studii vodárenských služeb v členských státech EU (konzultantská firma Ramboll). Závěr byl překvapivý: Studie nenašla důkaz, že by soukromé vlastnictví vodáren samo o sobě přinášelo nižší ceny nebo lepší kvalitu. Soukromé vlastnictví samo o sobě nezaručuje ani levnější, ani kvalitnější vodu.
Toto zjištění má zásadní důsledek: pokud privatizace vody nepřináší lepší výsledky pro občany, pak veškeré náklady spojené s privatizací — tendry, smlouvy se soukromými provozovateli, regulační agentury, právní spory — představují čistou ztrátu pro daňové poplatníky. Platíme za reformu, která nám nepomáhá. Tuto analýzu podrobně rozebírá komentář Dr. Emanuela Lobiny z PSIRU, University of Greenwich.
Nechceme, abyste nám věřili naslepo. Celé stanovisko obsahuje širší argumentaci, souvislosti a podklady, ze kterých vycházíme.
Stačí kliknout, odeslat e-mail a dokument vám pošleme.
Co ukazuje Londýn: zisky z faktur místo investic?
Londýn: soukromé firmy si připsaly 1,2 miliardy liber z faktur, které nebylo třeba platit. Britský parlamentní výbor Public Accounts Committee konstatoval v prosinci 2015, že soukromé vodárenské firmy v Anglii a Walesu si za roky 2010 až 2015 připsaly neoprávněné zisky nejméně 1,2 miliardy liber. Firmy opakovaně nadhodnocovaly odhadované náklady, regulátor jim povolil vyšší ceny — a skutečné výdaje byly nižší. Rozdíl šel jako zisk akcionářům.
Analýza PSIRU z roku 2008 ukázala, že soukromé firmy ušetřily za roky 1995 až 2006 na investicích do infrastruktury 4,3 miliardy liber — tyto peníze místo do obnovy potrubí putovaly jako dividendy. V roce 2009/10 vydávalo 23,6 % domácností v Anglii a Walesu na vodu více než 3 % příjmů. Pro nejchudší desetinu domácností to bylo přes 5 % výdajů.
Co ukazuje Berlín: drahá privatizace a drahý návrat města?
Berlín: nadhodnocené ceny a regulátor, který musel zakročit. Berlín zprivatizoval vodárenské služby částečně v roce 1999. Za polosoukromé správy vzrostly ceny vody v letech 2003 až 2006 o 21 %. Smlouvy s RWE a Veolia byly obchodně důvěrné — podmínky výhodné pro soukromý sektor, včetně garantovaného výnosu 8 %, nemohla veřejnost zpochybnit.
V roce 2012 zakročil německý antimonopolní úřad Bundeskartellamt. Nařídil snížení cen o průměrně 17 % — celková úspora pro zákazníky přesáhla 440 milionů eur. Remunicipalizace v roce 2013 stála město přes 1,2 miliardy eur. Výstup z nevýhodné privatizace je drahý.
Co ukazuje Paříž: proč se vyplatil návrat vody pod veřejnou správu?
Paříž: návrat pod veřejnou správu ušetřil 35 milionů eur za první rok
V lednu 2010 vznikl nový pařížský provozovatel Eau de Paris. Výsledky prvního roku: úspora 35 milionů eur, ceny vody klesly o 8 %, příspěvky chudým domácnostem vzrostly na více než 3 miliony eur ročně. Pod soukromou správou přitom zdražila voda v Paříži v letech 1985 až 2008 o 260 %. V Grenoblu klesly ceny po návratu pod veřejnou správu (2001) o více než 11 % a investice do obnovy potrubí se ztrojnásobily. Co se dělo v Grenoblu – popisuje dokument Jak korporace bohatnou na vodě čas: 8:54 min,
Co to znamená pro nás?
Když soukromý provozovatel nadhodnotí náklady a regulace selže, občané platí víc. Ne proto, že by voda musela být dražší, ale proto, že systém umožní převést peníze z faktur do zisků.
A korupce? Doložené nebo šetřené anebo přiznané případy z Evropy a svědectví z ČR
Privatizace vodárenství není jen otázkou cen a efektivity. Dokumenty a veřejná svědectví ukazují, že tam, kde soukromé firmy soutěží o lukrativní smlouvy, vznikají podmínky pro korupci.
Zobrazit doložené případy — Milán, Rumunsko, ČR
Milán (2001) — odsuzující rozsudek za úplatek 2 mil. EUR
V červenci 2001 odsoudil milánský soud manažera vodní divize Veolia a místního politika za úplatkářství v souvislosti s udělením smlouvy na výstavbu čistírny odpadních vod. Úplatek měl dosáhnout 2 milionů eur za smlouvu přesahující 100 milionů eur.
Rumunsko — vyšetřování Apa Nova (Veolia) pro podezření z úplatků 12 mil. EUR
Rumunský antikorupční úřad DNA zahájil v roce 2015 vyšetřování dceřiné firmy Veolia Apa Nova Bucuresti pro podezření z úplatkářství v hodnotě 12 milionů eur. Obvinění čelilo 9 osob včetně dvou francouzských ředitelů. Případ byl následně uzavřen pro nedostatek důkazů.
ČR — senátor Jiří Čunek: „Přinesli mi tašku s 10 miliony korun“
Senátor Jiří Čunek v pořadu ČT2 Nedej se Plus veřejně uvedl, že mu bylo jako starostovi opakovaně nabídnuto 10 milionů korun za prodej akcií městské vodárny — a že je přesvědčen, že k podobným nabídkám docházelo při každém prodeji vodárny v ČR. Jde o veřejné svědectví pojmenované osoby ve dvou nezávislých pořadech, nikoli o pravomocně odsouzený trestný čin.
Jak evropský vzorec souvisí se SmVaK a VKM v ČR?
Co se děje v ČR? SmVaK a kauza VKM. Vzorec, který dokumentují data z Londýna, Berlína a Paříže, není české situaci cizí. Analýza Nadace PRAVDA O VODĚ doložená výročními zprávami ukazuje, že SmVaK — Severomoravské vodovody a kanalizace, provozované pod vlivem španělské Aqualie — vykázal za roky provozu 8,56 miliardy korun zisku. Ve stejném období vznikl dluh 5,4 miliardy korun a města v regionu ztratila vliv na správu vody, za kterou platí jejich občané.
V kauze VKM — Vodárenská společnost Kladno-Mělník — dal Ústavní soud za pravdu Nadaci PRAVDA O VODĚ a potvrdil protiprávní stav. Rozsudek Nejvyššího soudu v kauze VKM (28. 8. 2019) i nález Ústavního soudu (16. 5. 2017) jsou veřejně dostupné. Přehled všech rozsudků najdete na stránce Rozsudky — nadacepravdaovode.cz.
Co chtějí lidé v Evropě: voda jako služba, nebo byznys?
V italském referendu v roce 2011 odmítlo privatizaci vody 27,6 milionu občanů — 96 % všech hlasujících. V roce 2013 podepsalo Evropskou občanskou iniciativu Right2Water téměř 1,9 milionu lidí ze všech 28 zemí EU — s požadavkem uznání vody jako lidského práva a veřejné služby. V průzkumu Legatum Institute z roku 2017 podporovalo znárodnění vodáren 83 % obyvatel Británie.
Petice VODA JE ŽIVOT, kterou vede Nadace PRAVDA O VODĚ, je součástí téhož celoevropského proudu. Každý podpis je hlasem pro to, aby voda v České republice sloužila lidem — ne ziskům koncernů.
Co z toho plyne pro česká města a občany?
Mezinárodní data ukazují, že problém není technický ani náhodný. Je systémový. Soukromí provozovatelé v prostředí přirozených monopolů mají silnou motivaci maximalizovat zisky — a slabou motivaci investovat do infrastruktury nebo být transparentní. Cesta k nápravě vede přes veřejnou kontrolu, povinnou transparentnost kalkulací cen a smluv a přes právo na vodu zakotvené v Ústavě. Jak politici v ČR o vodě hlasují, sleduje projekt Pusťme politiky k vodě.
Analýzy, rozsudky a důkazní materiály jsou zveřejněny na webu nadace. Ověřte si fakta a pošlete je dál.
FAQ: 6 otázek k vodě v rukou koncernů
Stručné odpovědi pro čtenáře, kteří chtějí rychle pochopit, proč správa vody ovlivňuje cenu, investice, veřejnou kontrolu i právo lidí na vodu.
Ne. Studie zadaná Evropskou komisí nenašla důkaz, že by soukromé vlastnictví vodáren samo o sobě přinášelo lidem nižší cenu nebo lepší kvalitu vody.
To je zásadní. Pokud privatizace vody nepřináší občanům prokazatelný přínos, pak náklady na smlouvy, regulaci, právní spory a návrat vody pod veřejnou kontrolu platí lidé zbytečně.
Voda není běžné zboží. Jde o přirozený monopol, kde si člověk nemůže vybrat jiné potrubí. Proto je rozhodující, kdo systém ovládá a komu slouží peníze vybrané za vodné a stočné.
Další informace: Right2Water: voda jako lidské právo, ne zboží a zdroj zisků
Protože lidé platí veškeré náklady na vodu, ale část peněz místo do trubek, čistíren a obnovy sítí končí jako zisk vlastníků nebo provozovatelů.
Občan platí vodné a stočné. Z těchto peněz se mají financovat provoz, opravy, investice a dlouhodobá obnova infrastruktury. Pokud je systém nastaven tak, že zisky odtékají mimo vodárenství, lidé platí stále víc, ale veřejná vodárenská infrastruktura nemá dost peněz.
To je důvod, proč nadace požaduje, aby peníze vybrané od lidí za vodu zůstávaly ve vodárenství a sloužily občanům, ne jako renta koncernů.
Další informace: Petice VODA JE ŽIVOT: vraťme vodu lidem
Ukazuje opakující se vzorec: soukromá správa vody může vést ke zdražování, vyvádění zisků a k obtížnému návratu vody pod veřejnou kontrolu.
V Londýně a Berlíně se řešily nadhodnocené náklady, vysoké výnosy a zásahy regulátorů. V Paříži se po návratu vody pod městskou správu snížila cena vody a vznikly úspory, které mohly sloužit veřejnosti.
Pointa je jednoduchá: když je voda veřejná služba, lze peníze a rozhodování podřídit veřejnému zájmu. Když je voda především zdroj zisku, veřejná kontrola slábne.
Další informace: Evropský kontext: Right2Water a právo lidí na vodu
SmVaK ukazuje českou podobu stejného problému: města ztratila vliv nad strategickou vodárnou, cena vody dlouhodobě roste a z vody vznikají vysoké zisky mimo veřejnou kontrolu.
Analýza SmVaK ukazuje tři důležitá čísla: souhrnný zisk 8,56 miliardy Kč za roky 2000–2024, dluhopisy za 5,4 miliardy Kč a cenu vody 144,07 Kč/m³ v roce 2026.
Nejde jen o účetnictví jedné firmy. Jde o princip: kdo platí vodu, kdo o ní rozhoduje a zda peníze z vody slouží občanům, nebo finančním operacím a ziskům vlastníků.
Další informace: SmVaK: zisky, dluh a zdražování vody
Protože rozsudky oddělují názor od důkazů. Ukazují, že u vodárenských kauz nejde jen o politickou debatu, ale o právně doložené jednání.
Nadace dlouhodobě zveřejňuje soudní rozhodnutí, která se týkají převodů správy vody, provozních modelů, práv akcionářů a veřejné kontroly nad vodárenstvím.
Pro občana je to důležité proto, že se může opřít o fakta. Ne o sliby politiků, ne o marketing koncernů, ale o dokumenty a rozhodnutí soudů.
Další informace: Přehled rozsudků ve vodárenských kauzách
Může podepsat petici VODA JE ŽIVOT, sdílet důkazy a kontrolovat politiky, kteří mají moc pravidla správy vody změnit.
Změna je možná dvěma směry: zdola tlakem veřejnosti, peticí a šířením důkazů; shora změnou zákonů a rozhodnutím politiků. Proto nestačí jen vědět, že problém existuje. Je potřeba ptát se politiků, jak hlasují a co pro nápravu skutečně dělají.
Každý podpis posiluje veřejný tlak na politiky, aby chránili vodu jako veřejnou službu — ne jako zdroj zisku pro monopoly.
Další informace: Podepsat petici VODA JE ŽIVOT | Zjistit, jak politici reagují a hlasují
Zdroje a podklady
- Ramboll pro Evropskou komisi — Study on Water Services in Selected Member States — úřední studie EK, červenec 2015
- Dr. Emanuele Lobina, PSIRU, University of Greenwich — Commentary on the EC Study on Water Services — analýza pro EPSU, únor 2018
- House of Commons Public Accounts Committee — Economic regulation of the water sector — parlamentní zpráva, prosinec 2015
- Bundeskartellamt — nařízení snížení cen vody v Berlíně — tiskové zprávy 2012 a 2014
- Provázanost smyslu Petice VODA JE ŽIVOT a iniciativy Right2Water
- Ofwat — Annual Report and Accounts 2016-17
- Říjen 12, 2015 OCCRP — Romanian Prosecutors Charge French Water Firm Exec in Corruption Probe
- Romania Insider — Criminal case involving Bucharest’s water supplier
- ČT2, Nedej se Plus — Konec tunelu s pitnou vodou (čas 13:20)
- Xaver Live, 24. 9. 2023 (čas 57:50)
- Nadace PRAVDA O VODĚ — přehled pravomocných rozsudků
- Rozsudek Nejvyššího soudu v kauze VKM, 28. 8. 2019
- Nález Ústavního soudu, 16. 5. 2017
- Evropská občanská iniciativa Right2Water
Co můžete udělat pro nápravu?
Data z Evropy i české kauzy ukazují stejný problém: pokud veřejnost ztratí kontrolu nad vodou, peníze vybrané od lidí místo do potrubí, čistíren a obnovy infrastruktury odtékají často jako zisk mimo odvětví. Voda není běžné zboží ani byznys. Je to přirozený monopol a základ života. Kdo platí vodu, má mít právo vědět, kam peníze tečou — a požadovat, aby zůstaly ve vodárenství.
Souhlasíte, že voda má sloužit lidem, ne ziskům koncernů? Pak podepište petici za vrácení vody lidem. Nápravu prosadíme jen společně - každým podpisem roste tlak na politiky, aby voda byly spravována v zájmu občanů a ne zisků.
