Shrnutí: Prodali byste si studnu na vlastním pozemku, pokud by byla jediným zdrojem vody pro váš dům a rodinu? V letech 1998–2000 rozhodla konkrétní zastupitelstva o prodeji akcií SmVaK. Šlo o strategickou vodárnu pro severní Moravu, která zásobuje pitnou vodou přes 700 tisíc lidí. Prodej akcií znamenal ztrátu vlivu měst nad vodou. Zveřejňujeme dokumenty, které ukazují, kdo prodej schválil, kdo smlouvy podepsal, za kolik a jak se akcie prodávaly. Důsledky lidé platí dodnes: voda zdražuje, zatímco zisky z vodného a stočného odcházejí místo do obnovy infrastruktury k soukromým vlastníkům. Výpověď senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL), že mu bylo nabídnuto 10 milionů Kč za prodej akcií vodárny, navíc otevírá vážnou otázku, zda podobné nabídky neprovázely i další prodeje vodárenských akcií. |
Tento článek je datový rozbor Nadačního fondu PRAVDA O VODĚ. Vychází z dokumentů zajištěných nadací, z usnesení zastupitelstev, ze smluv o prodeji akcií a z veřejně dostupných zdrojů. Doplňuje hlavní rozbor a další data k ceně vody, ziskům a zadlužení SmVaK.
Hlavní článek série SmVaK: lidem voda zdražuje, přitom miliardy z vody odtékají do zahraničí
Proč na severu Moravy platí lidé za vodu jedny z nejvyšších cen v republice a voda pořád zdražuje?
Jedním z hlavních důvodů je ztráta vlivu měst nad SmVaK. K té došlo poté, co konkrétní zastupitelé schválili prodej akcií strategické vodárny soukromým firmám a za nimi stojícím zahraničním korporacím.
Nestalo se to samo od sebe. O prodeji akcií Severomoravských vodovodů a kanalizací (SmVaK) hlasovali konkrétní zastupitelé, rozhodovaly rady, smlouvy podepsali jmenovití starostové a primátoři. Tato rozhodnutí postupně dokumentujeme. Za tato rozhodnutí nesou občané dodnes negativní důsledky a doplácejí na ně. Na klíčových radnicích v rozhodujícím období měly nejsilnější postavení především ODS, ČSSD a KDU-ČSL.
Proč občané vidí důsledky prodeje akcií SmVaK na každé faktuře za vodu?
Severomoravské vodovody a kanalizace, a.s. (SmVaK) zásobují pitnou vodou přes 700 tisíc lidí na severní Moravě. Voda je přirozený monopol — člověk si nemůže vybrat jiné potrubí. Platí tomu, kdo potrubí ovládá a ten určuje cenu.
V roce 2000 stál kubický metr vody u SmVaK 25,30 Kč. V roce 2026 je to 144,07 Kč. Téměř šestinásobek.
Do roku 1999 vodárnu dominantně ovládala města a obce z regionu severní Moravy — dohromady držely přibližně 90 % akcií. Podle studie Transparency International SmVaK do té doby nevyplácel dividendy. Peníze z vody se vracely zpět do infrastruktury nebo zůstávaly jako rezerva.
Po roce 1999 se to zcela změnilo. Ne proto, že by přišel „trh“. Ale proto, že konkrétní zastupitelstva a radnice schválily prodej akcií SmVaK soukromým a zahraničním subjektům. Jak tato rozhodnutí probíhala, ukazujeme níže na konkrétních příkladech.
Kdo měl v roce 1999 na radnicích rozhodující vliv?
Když se v letech 1998–1999 akcie SmVaK dostaly z veřejných rukou do rukou soukromých subjektů, nebyl to jen technický převod akcií. Byl to zlom, který ovlivnil, kdo bude rozhodovat o strategické službě, komu potečou zisky a kdo ponese náklady.
Právě proto má smysl podívat se, kdo tehdy stál v čele největších měst na území SmVaK a které subjekty měly po komunálních volbách 1998 nejsilnější postavení v zastupitelstvech. Tato města patřila mezi významné veřejné vlastníky akcií. Právě zde se rozhodovalo, zda voda zůstane pod skutečným vlivem měst a obcí, nebo zda se prostor otevře odlivu zisků, zadlužení a ztrátě veřejné kontroly.
| Město | Nejsilnější subjekt po volbách 1998 | Starosta / primátor v roce 1999 | Strana | Zdroj |
|---|---|---|---|---|
| Ostrava | ODS (33,57 %) | E. Tošenovský | ODS | zdroj |
| Havířov | ČSSD (26,63 %) | Z. Pohl / V. Wicher | ČSSD | zdroj |
| Opava | ODS (23,72 %) | J. Mrázek | ODA | zdroj |
| Karviná | ČSSD (31,80 %) | L. Kuznik | ČSSD | zdroj |
| Frýdek-Místek | ODS (23,18 %) | Z. Stolař | ODA | 1 / 2 |
| Třinec | SNK-CELK / nezávislí (21,30 %) | I. Petrov | SNK / nezávislí | 1 / 2 |
| Nový Jičín | ODS (26,95 %) | P. Wessely | KDU-ČSL | 1 / 2 |
| Český Těšín | ČSSD (19,20 %) | Z. Budínský (do 16. 6. 1999), dál zjišťujeme | ODS / zjišťujeme | zdroj |
| Krnov | ČSSD (21,13 %) | J. Hercig | ČSSD | 1 / 2 |
| Kopřivnice | ODS (37,21 %) | J. Tichánek | ČSSD | zdroj |
| Bohumín | ČSSD (47,61 %) | P. Vícha | ČSSD | zdroj |
| Orlová | ČSSD (26,27 %) | B. Bobák | ČSSD | zdroj |
| Bruntál | ČSSD (22,20 %) | P. Krejčí | zjišťujeme | zdroj |
| Hlučín | KDU-ČSL (35,58 %) | P. Adamec | KDU-ČSL | 1 / 2 |
| Frenštát pod Radhoštěm | ODS (24,80 %) | zjišťujeme | zjišťujeme | zjišťujeme |
| Frýdlant nad Ostravicí | KDU-ČSL (26,73 %) | zjišťujeme | zjišťujeme | zjišťujeme |
| Bílovec | ČSSD (20,93 %) | zjišťujeme | zjišťujeme | zjišťujeme |
| Studénka | KSČM (20,11 %) | L. Šobich | ODS | 1 / 2 |
| Odry | KDU-ČSL (22,68 %) | zjišťujeme | zjišťujeme | zjišťujeme |
| Příbor | ODS (23,51 %) | M. Strakoš | ODS | 1 / 2 |
Z dostupných dokumentů vyplývá, že prodej akcií SmVaK nebyl anonymní proces: rozhodovali konkrétní zastupitelé, smlouvy podepisovali konkrétní starostové a důsledky těchto rozhodnutí nesou občané dodnes v ceně vody. V rozhodujícím období měly na klíčových radnicích nejsilnější postavení především ODS, ČSSD a KDU-ČSL. V některých městech hrála roli i místní sdružení a nezávislí kandidáti.
U nich začíná řetězec důsledků, které občané regionu pociťují dodnes: drahá voda, odtok zisků mimo region, zadlužení a ztráta vlivu měst nad strategickou službou.
Pozn. Město Ostrava: nemělo v SmVaK akciový podíl, získalo podíl ve společnosti Ostravské vodárny a kanalizace, a.s. (OVAK).
Akcie SmVaK prodávala konkrétní města a konkrétní lidé. Pojďme společně zjistit, kdo o tom rozhodl u vás, za kolik se akcie prodaly a jaké dokumenty k tomu existují.
Napište nám, o které město nebo obec jde. Domluvíme se, jak získat usnesení, zápisy, smlouvy nebo další podklady k prodeji akcií.
Stačí krátký e-mail. Další postup domluvíme společně.
Výše uvedený přehled ukazuje, kdo byl v rozhodující době ve městech u moci. Důležité je ukázat, co a jak se na radnicích dělo a schválilo. Jak proběhly veřejné soutěže na prodej mnohdy stamilionového majetku a na kolik ocenili hodnotu akcií SmVaKu znalci.
Proto zde zveřejňujeme následující dokumenty: usnesení zastupitelstev, rozhodnutí rad měst, kupní smlouvy a odpovědi na žádosti o informace. Ty ukazují, jak se akcie SmVaK dostaly z veřejných rukou k soukromým vlastníkům.
Na rizika privatizace vodáren a korupční souvislosti upozornila také Česká televize v pořadu Reportéři ČT
Výpovědi politiků v pořadu ukazují, proč je nutné prodeje vodárenských akcií prověřovat nejen ekonomicky, ale i z hlediska odpovědnosti konkrétních osob. 7.2.2011 REPORTÉŘI ČT
Co dokazují usnesení, smlouvy a odpovědi měst?
Že města veřejné soutěže na prodej akcií SmVaK z majetku města nevyhlásila. Že neměla žádné znalecké ocenění hodnoty prodávaných akcií a že se o prodeji rozhodovalo i na chodbě úřadu. Dokumenty zároveň ukazují, že starosta a tajemník města navrhovali akcie neprodávat a snažili se zachovat vliv měst ve SmVaKu.. Zastupitelé však jejich návrh odmítli a schválili prodej.
Tabulka níže přináší konkrétní data z konkrétních usnesení, smluv a zápisů — získaná na základě žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb.
| Město | Datum | Dokument | Co dokládá |
|---|---|---|---|
| Frýdek-Místek | 13. 4. 1999 | Usnesení ZM | Zastupitelstvo schválilo prodej 254 043 akcií SmVaK; původní návrh tajemníka MěÚ byl prodej NEschválit |
| Frýdek-Místek | 14. 4. 1999 | Usnesení MR | Rada schválila prodej 254 043 akcií za 800 Kč/ks firmě Caretta Brokers; hlasování 10:0:1; podepisuje starosta PhDr. Zdeněk Stolař (ODA) |
| Frýdek-Místek | 14. 4. 1999 | Smlouva o koupi CP | Celková cena 203 234 400 Kč; prodávající zastoupeno PhDr. Zdeňkem Stolařem (ODA) |
| Frýdek-Místek | 28. 9. 1999 | Usnesení ZM | Další prodej 2 474 akcií za min. 720 Kč/ks |
| Frýdek-Místek | 4. 10. 1999 | Usnesení MR + smlouva | Prodej 2 474 akcií firmě Suez Lyonnaise des Eaux za 720 Kč/ks; zastupoval Stolař (ODA) |
| Havířov | 14. 4. 1999 | Usnesení ZM | Prodej 261 840 akcií Anglian Water International za 178 195 215 Kč; primátor ČSSD zmocněn k podpisu |
| Nový Jičín | 20. 1. 2000 | Návrh MR | Starosta Wessely (KDU-ČSL) předložil návrh prodeje 3 150 akcií za min. 750 Kč/ks |
| Nový Jičín | 28. 2. + 13. 4. 2000 | Smlouvy o převodu | Převod 2 080 a 1 070 akcií na Anglian Water Overseas Holding Limited; zastoupeno Wesselym (KDU-ČSL) |
| Karviná | 15. 3. 2022 | Odmítnutí žádosti | Dokumenty k akciím z let 1993–2000 byly archivovány a skartovány; veřejnost k nim nemá přístup |
Jak proběhl prodej akcií SmVaKu ve Frýdku-Místku?
Starosta a tajemník města předložili návrh akcie neprodávat a udržet majoritu měst v SmVaKu. Zastupitelé odhlasovali opak.
Zastupitelstvo se sešlo mimořádně 13. dubna 1999. Ještě dva týdny předtím, 30. března, vzalo na vědomí záměr akcie neprodávat. Pak přišla zpráva: sousední Opava prodala svůj podíl.
Tajemník Městského úřadu Ing. Petr Mikulec a starosta PhDr. Zdeněk Stolař (ODA) předložili zastupitelům materiál s návrhem usnesení. Návrh zněl jasně: prodej neschvalovat. Místo toho jednat s ostatními městy o zachování majoritního vlivu — nebo alespoň blokační minority (min. 34 %).
Zastupitelé tento návrh odmítli. Odhlasovali přesný opak: prodej 254 043 kusů akcií nejvýhodnější nabídce.
Druhý den se sešla mimořádná rada. Na stole ležely tři nabídky: Caretta Brokers za 330 Kč, Jung & Silberstern za 450 Kč, Lyonnaise des Eaux za 650 Kč.
„Výběrové řízení“ na chodbě magistrátu?
Pak přišel zástupce Caretta Brokers Jan Poledník osobně — na chodbě magistrátu nabídl 800 Kč za akcii. Rada hlasovala: 10 pro, 0 proti, 1 se zdržel.
Tentýž den podepsal smlouvu PhDr. Zdeněk Stolař, starosta (ODA). Kupující: CARETTA Brokers, a.s. Cena: 203 234 400 Kč.
V září 1999 zastupitelstvo schválilo prodej dalších 2 474 akcií, tentokrát firmě Suez Lyonnaise des Eaux — smlouvu opět podepsal Stolař (ODA). Poslední akcii prodal Frýdek-Místek v roce 2007 španělské Aqualii za 1 000 Kč. Podepsala Ing. Eva Richtrová, primátorka (ČSSD).
Co schválili zastupitelé Havířova?
Zastupitelstvo schválilo prodej akcií, zmocnilo primátora a primátor podepsal.
Mimořádné zasedání zastupitelstva Havířova 14. dubna 1999 schválilo prodej 261 840 akcií SmVaK za 680,55 Kč za akcii — celkem 178 195 215 Kč — kupujícímu Anglian Water International.
Usnesení výslovně zmocnilo primátora k podpisu smlouvy. Nebyl to anonymní administrativní úkon. Zastupitelstvo konkrétní veřejnou funkci k prodeji výslovně pověřilo. V době rozhodnutí vedla havířovskou radnici ČSSD s 26,63 % po volbách 1998.
Zbývajících 9 akcií přešlo nuceným výkupem na španělský koncern Aqualia v roce 2019 za 1 260 Kč za akcii.
Nový Jičín: Starosta navrhl akcie prodat, zastupitelé to schválili a starosta podepsal.
Dne 20. ledna 2000 předložil Pavel Wessely, starosta (KDU-ČSL), návrh na prodej 3 150 kmenových akcií SmVaK za minimálně 750 Kč za kus.
Smlouvy o převodu akcií dokládají prodej společnosti Anglian Water Overseas Holding Limited — 2 080 a 1 070 akcií za 850 Kč za akcii. Obě smlouvy zastupoval Pavel Wessely, starosta (KDU-ČSL).
Co znamená skartace dokumentů v Karviné?
Dokumenty o procesu prodeje akcií jsou skartovány. I to je zjištění. Karviná v březnu 2022 sdělila, že veškeré dokumenty k prodeji akcií SmVaK z let 1993–2000 byly skartovány. Nelze ověřit, kdo rozhodoval, za jakých podmínek a proč.
U strategické služby, jakou je vodárenství, jde o klíčové informace veřejného zájmu. Zákon o obcích ukládal povinnost majetek chránit a hospodařit s ním účelně. Absence těchto důkazů tuto kontrolu navždy znemožňuje. V době prodeje vedla karvinskou radnici ČSSD s 31,80 % po volbách 1998.
Prodali byste si studnu na pozemku, pokud by byla jediným zdrojem vody pro váš dům a rodinu?
Zastupitelé nejspíš ano. Mnohá z těchto rozhodnutí politici zpětně ‚zdůvodňují‘ tlakem okolností, nabídkami, chybějící koordinací mezi městy nebo rychlostí událostí.
Jaký skutečný tlak může v právním státě někdo vytvořit na města, která z 90 % ovládají strategický podnik, nikdo z nich ovšem nedoložil. Ukazuje to spíš na zásadní selhání lidí, kteří tehdy radnice vedli.
Nabízí se proto otázka, zda za minimálně částí těchto prodejů nestály i korupční motivy. Tuto otázku posilují veřejná svědectví politiků, kteří uvedli, že jim byly při prodejích vodárenských akcií nabízeny úplatky.
To ukazuje, proč je nutné tyto převody zkoumat nejen jako pochybná politická rozhodnutí, ale také jako možný systémový problém při správě strategického veřejného majetku.
Zdroj: Pořad Nedej se plus ČT2 rozhovor, kde senátor a bývalý starosta Vsetína popisuje nabídku úplatku za prodej akcií vodárny.
Provázela rozprodeje vodáren rozsáhlá korupce politiků?
Senátor a starosta Vsetína veřejně popsal, že mu opakovaně nabízeli mnohamilionové úplatky za prodej akcií vodárny. Dokonce v ČT řekl, že je přesvědčen, že toto se dělo u každého prodeje vodárny. Na otázku, zda to nahlásil policii nám ovšem neodpověděl a ani v médiích jsme o tom žádné informace nenašli.
Na místě je zásadní otázka: Probíhalo stejné korupční jednání jako ve Vsetíně i při prodeji akcií společnosti SmVaK z majetku měst a obcí na severu Moravy?
Důsledek byl stejný — a trvá dodnes: voda přestala být spravována jako veřejná služba a stala se zdrojem zisku pro zahraniční koncerny a jejich vlastníky. Peníze z vody přestaly proudit zpět do vodovodů a kanalizací. Začaly odcházet mimo region.
Pokud se při prodejích vodáren uplácelo, zaplatili to nakonec lidé v ceně vody. Zaplatil to každý, kdo otočil kohoutkem.
Měli zastupitelé právo akcie vodárny SmVaK prodat?
Právní rámec: Obce měly a stále mají povinnost nakládat s majetkem účelně, hospodárně a v zájmu obce. Proto nestačí říct „mohli prodat“. Klíčové je, zda prodali informovaně, za přiměřených podmínek a bez poškození veřejného zájmu. Právo prodat akcie neznamená právo poškodit obecní majetek nebo zbavit občany vlivu nad strategickou službou bez řádného posouzení důsledků.
Formálně právo prodat akcie měli — prodej akcií byl v jejich pravomoci. Ale zákon jim zároveň ukládal povinnost rozhodovat v zájmu obce a chránit strategický majetek. Tuto povinnost ukládal zákon o obcích při nakládání s majetkem obce.
Pokud prodejem vznikla škoda, měla ji nová vedení měst prověřit a případně vymáhat.
Pokud to zástupci ve vedení měst neudělali a nechali nároky promlčet, mohla vzniknout další odpovědnost — za nečinnost při ochraně obecního majetku.
Tehdy platný zákon č. 367/1990 Sb., o obcích, výslovně stanovil, že obec je právnickou osobou, jedná vlastním jménem, nese odpovědnost ze svých právních vztahů a hospodaří samostatně se svým majetkem. Do samostatné působnosti obce patřilo mimo jiné hospodaření s majetkem, rozhodování o účasti obce v obchodních společnostech a oblast zásobování vodou.
Při rozhodování o prodeji akcií měli zastupitelé povinnost zkoumat zejména:
- zda je prodej pro město hospodárný,
- zda cena odpovídá skutečné hodnotě akcií a strategické hodnotě vlivu ve vodárně,
- zda prodejem město neztrácí možnost ovlivňovat cenu vody a správu infrastruktury,
- zda podklady předložené zastupitelům byly úplné a pravdivé,
- zda rozhodnutí nezpůsobí městu a občanům dlouhodobou majetkovou újmu.
Odpovědnost za škodu
Pokud by se prokázalo, že obecní majetek byl prodán nevýhodně nebo v rozporu se zájmem obce, mohlo by jít o porušení právní povinnosti při správě obecního majetku. Obecná odpovědnost za škodu vycházela z § 420 občanského zákoníku. Vedle občanskoprávní roviny existovala i rovina trestněprávní — tehdy účinný trestní zákon č. 140/1961 Sb. znal trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku (§ 255).
Odpovědnost těch, kteří přišli po nich
Od roku 2000 platí zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, jehož § 38 výslovně stanoví, že majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně. Pokud nová vedení měst věděla nebo při řádné péči vědět měla, že městu mohla vzniknout škoda, měla povinnost věc prověřit a včas uplatnit právní nároky.
Ptáte se na odpovědnost?
- Pozor na pojem „Politická odpovědnost“: Tento pojem není nikde v zákoně definovaný. Věta „politik nese politickou odpovědnost“ je pouze bezobsažná a právně nevymáhatelná fráze.
- Majetková odpovědnost: U prodejů z let 1998–1999 je potřeba opírat se o tehdejší zákon č. 367/1990 Sb., zejména § 14 odst. 1 písm. b) — hospodaření s majetkem obce — a písm. g) — rozhodování o účasti obcí v obchodních společnostech.
- Právní odpovědnost: Zde je nutné posoudit, zda zastupitelstva při prodeji akcií postupovala podle tehdy účinného zákona č. 367/1990 Sb., zejména podle ustanovení o hospodaření s obecním majetkem a rozhodování o majetkové účasti obce v obchodních společnostech. Z uvedených dokumentů plyne, že v řadě případů tento postup řádně dodržen nebyl.
- Odpovědnost nástupců: zda škodu prověřili a včas vymáhali. Toto není prázdná fráze. Nástupci nemohou říct jen „to udělali před námi“. Pokud existovalo nebo existuje podezření na škodu, měli ji prověřit, právně posoudit a včas uplatnit nároky.
Kolik nás toto jednání zastupitelů dosud stálo?
Z našich výpočtů plyne, že již jde o částku přesahující 10 miliard korun. Čísla níže nejsou abstraktní ekonomické ukazatele. Jsou to peníze, které buď zůstaly v regionu a vrátily se do vodovodů — nebo je lidé zaplatili v ceně vody a odtekly do zahraničí a přestaly sloužit lidem.
| Ukazatel | Hodnota | Co to znamená pro lidi |
|---|---|---|
| Souhrnný zisk SmVaK 2000–2024 | 8,56 mld. Kč | Zisky z vody přestaly sloužit reinvesticím ve veřejném zájmu |
| Dividendy majoritním vlastníkům 2000–2008 | 4,1 mld. Kč ( obcím: 63 mil. Kč ) | Na každou korunu, která šla obcím, přišlo 65 Kč pro zahraniční vlastníky; zdroj: Transparency International |
| Dluhopisy emitované v roce 2015 | 5,4 mld. Kč | Vodárna si půjčila — a splácení jde do nákladů systému |
| Cena vody 2000–2026 | 25,30 Kč → 144,07 Kč/m³ | Téměř šestinásobný růst za čtvrt století — platí každá domácnost |
Vše, co se přestalo vracet do vodárenské infrastruktury nebo odteklo do zahraničí, nakonec zaplatí prostřednictvím vodného a stočného každý z nás. Ztráta vlivu měst nad SmVaK navíc vyloučila vodárnu i města na severu Moravy z příležitosti čerpat miliardové dotace z EU na významné investice do obnovy infrastruktury.
Rozhodnutí zastupitelů z let 1998–2000 byla začátkem příběhu, jehož důsledky občané platí dodnes. Proto je správné ptát se:
- Co se dělo a dál děje s penězi občanů, které platí za vodu?
- Jak se vyplácely a vyplácejí každoročně stamiliónové zisky majoritních vlastníků?
- Jak vodárna emitovala dluhopisy za 5,4 miliardy Kč a kde skončily?
- Proč cena vody stále roste a vzrostla z 25,30 Kč na 144,07 Kč za m³?
- Kdy to skončí a co s tím lze dělat?
Odpovědi na většinu z nich najdete v hlavním analytickém článku nadace o SmVaKu
FAQ: 6 otázek k prodeji akcií SmVaK
Nejčastější otázky k tomu, kdo rozhodoval, za kolik a jaké jsou důsledky.
Zastupitelstva a rady konkrétních měst. Ve Frýdku-Místku starosta PhDr. Zdeněk Stolař (ODA), který předložil návrh akcie NEPRODÁVAT, ale zastupitelstvo ho přehlasovalo. V Havířově primátor ČSSD, v Novém Jičíně starosta Pavel Wessely (KDU-ČSL).
Frýdek-Místek: usnesení ZM ze dne 13. 4. 1999 schválilo prodej, smlouva o prodeji 254 043 akcií za 203 234 400 Kč byla podepsána starostou Stolařem (ODA). Havířov: zastupitelstvo zmocnilo primátora ČSSD k podpisu smlouvy. Nový Jičín: návrh i smlouvy zastupoval starosta Wessely (KDU-ČSL).
Původní návrh tajemníka MěÚ Ing. Petra Mikulce doporučoval prodej neschválit a zachovat majoritu nebo blokační minoritu. Zastupitelé ho přehlasovali.
Dokument: Usnesení ZM Frýdek-Místek 13. 4. 1999 — pravdaovode.cz
Frýdek-Místek prodával za 800 Kč a 720 Kč, Havířov za 680,55 Kč. Bohumín prodal svou poslední akcii v roce 2006 za 1 400 Kč — téměř za dvojnásobek.
Karviná sdělila, že dokumenty k prodeji akcií SmVaK z let 1993–2000 jsou skartovány. Není možné ověřit, kdo o akciích rozhodoval a za jakých podmínek.
Zdroj: Odpověď SM Karviná na žádost dle z. 106/1999, rozhodnutí ze dne 15. 3. 2022
Cena vody u SmVaK vzrostla z 25,30 Kč na 144,07 Kč za m³ v roce 2026.
Podrobný rozbor: SmVaK: drahá voda a miliardy zisků v zahraničí
Ověřit si fakta, sdílet je a podepsat petici VODA JE ŽIVOT.
Berlín: Voda se vrátila do rukou města, Francouzi museli odejít
Náprava možná je, když lidé brání vodu společně. Berlín je toho důkazem.
Závěr: Voda tak moc nezdražuje sama od sebe
Příběh SmVaK není jen příběhem jedné vodárny. Ukazuje, co se stane, když strategický monopol ovládne subjekt, jehož hlavním cílem je zisk. Znát minulost je důležité. Díky tomu, že pochopíme, co se stalo, kdo za to nese odpovědnost, můžeme požadovat nápravu. Veškeré náklady na vodu, včetně investic, platí občané. Proto je neakceptovatelné, aby prospěch z monopolu čerpaly koncerny, zatímco lidé nesou náklady, rizika i zdražování.
Pokud se nezačneme společně bránit, pak naše peníze budou dál odtékat do zahraničí místo do potrubí a do řešení dostatku čisté vody. Voda bude dál zdražovat a ve vodárenství budou dál chybět peníze na obnovu infrastruktury.
Náprava začíná tím, že lidé znají fakta. Když víme, co se stalo a jaké to má důsledky, můžeme společně požadovat řešení po těch, kteří jsou v pozicích, odkud lze nápravu prosadit. Nadační fond PRAVDA O VODĚ k tomu využívá soudy, osvětu i legitimní občanský tlak. Jednou z cest je petice VODA JE ŽIVOT, kterou již podepsalo přes 80 000 lidí. Čím silnější bude hlas občanů, tím těžší bude pro politiky vodu dál neřešit.
Pokud chcete, aby peníze zaplacené za vodu končily ve vodárenství a voda byla spravována v zájmu občanů, přidejte se. Podepište petici VODA JE ŽIVOT a sdílejte tento článek dál.
Pokud chcete, aby voda nebyla zdrojem zisků korporací, můžete pomoci jednoduchými kroky:
Podepište petici VODA JE ŽIVOT
Každý podpis počítá. Podepsání trvá přibližně 15 vteřin.
Pošlete článek dál
Informovanými lidmi nejde manipulovat.
Podívejte se, jak vodu řeší váš zákonodárce
Ukazujeme lidem, kdo z politiků vodu skutečně řeší.
