Soudy v tak zásadní věci jako je voda trvají v ČR 20 let
V roce 2004 byla na valné hromadě Vodárny Kladno-Mělník (VKM) přijata usnesení, která zásadně ovlivnila její budoucnost. Hlasovali zde lidé, kteří odhlasovali do orgánů VKM lidi z konkurenční společnosti Veolie, přitom neměli platné plné moci. Toto vede k dlouholetému poškození zájmů občanů, městských akcionářů VKM a k narušení správy vodárny v regionu.
Soudní spor, který měl toto odhalit, přinést nápravu a spravedlnost. Všeho schopností vedení VKM, které protiprávní stav kryje a neschopností nebo záměrnou nekompetentností řady soudců se soud protáhl na neakceptovatelné dvě dekády.
Žaloba byla podána v roce 2004, ale až nyní, v roce 2024, přišlo konečné rozhodnutí Ústavního soudu. Dvacet let soudních tahanic odhaluje zásadní problémy české justice, zejména pokud jde o rychlost rozhodování ve věcech veřejného zájmu.
Česká justice je nefunkční
Délka soudního řízení odhaluje závažné systémové problémy. Dvacetileté řízení, během něhož došlo k opakovaným odvoláním, námitkám a stížnostem, ukazuje, že česká justice není schopna rychle reagovat ani v případech, které mají zásadní dopad na veřejné zájmy.
Občané, kteří sledují tuto kauzu, se ptají: Jak je možné, že nezákonná rozhodnutí ovlivňovala chod vodárny celé dvě dekády? Kolik dalších podobných případů se táhne desítky let, aniž by byly vyřešeny?
Advokát Vodárny Kladno Mělník podal k soudu absurdní a účelovou „stížnost“:
1. Podal ústavní stížnost a navrhl na zrušení řady rozhodnutí Vrchního a Nejvyššího soudu s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejích práv, garantovaných v čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
2. V ústavní stížnosti k věci zejména uvedl, že VKM je obchodní společností, jejímž účelem je zachování vlastnictví a rozvoj vodárenské a kanalizační sítě, zajištění její údržby a obnovy, zabezpečení dodávky kvalitní pitné vody obyvatelům a efektivní čištění odpadních vod. Že ŽALUJÍCÍ má ve VKM malý podíl na akciích.
3. Advokát se pokusil pošpinit žalujícího tvrzením – že ten počínaje rokem 2002 napadá řadu usnesení společnosti činných ve vodárenském průmyslu, jejíchž akcie vlastní. (Soudu ovšem neuvádí, že žalující soudy vyhrává. Advokát považuje legitimní výkon práva za protiprávní?)
4. Advokát se snaží zatřít, že do vedení VKM byly protiprávně navoleni lidé z koncernu Veolie a mlčí o protiprávním ovládnutí VKM Veolií. V letech 2002 a 2003 řada akcionářů projevila vůli své akcie převést za úplatu třetí osobě. Ještě před realizací samotného převodu akcií tito akcionáři uzavřeli se společností Česká spořitelna, a.s. v této souvislosti příkazní smlouvu, která obsahovala mj. oprávnění České spořitelny vykonávat veškerá práva spojená s akciemi, které jsou předmětem smlouvy o budoucí smlouvě o koupi akcií. (Pan „advokát“ zapomíná soudu sdělit, že tyto smlouvy a plné moci byly soudy na= základě žaloby Žalujícího – pravomocně shledány jako protiprávní.)
5. Advokát účelově poukázal na ustanovení § 131 odst. 3 obchodního zákoníku, které stanoví důvody, bránící soudu neplatnost rozhodnutí valné hromady vyslovit, a to bez ohledu na případné porušení právních předpisů či stanov společnosti. A konstruuje, že důsledkem shledaného porušení právních předpisů či stanov je jen nepodstatné porušení práv osob oprávněných se domáhat vyslovení neplatnosti, popřípadě jiných osob, a porušení nemělo závažné právní následky.
6. Advokát dokonce napadl již pravomocné rozhodnutí soud, podle kterého nejsou plné moci platné, a JUDr. Korta proto nebyl oprávněn příslušné akcionáře na Valné hromadě zastupovat, a tedy ani hlasovat pro přijetí usnesení valné hromady. Advokát namítal, že akcionáři, které JUDr. Korta zastupoval a jejichž jménem hlasoval pro přijetí usnesení valné hromady, disponovali pouze zlomkem hlasů, a tato skutečnost tedy neměla žádný vliv na to, zda bude usnesení valné hromady přijato!
Rozhodnutí Ústavního soudu
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná
Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost spočívá pouze v polemice s řádně zdůvodněnými závěry obecných soudů
* Námitka advokáta VKM ohledně porušení práva na řádný proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod, a ani jiných základních práv, tak nemůže obstát. Soudní řízení proběhlo postupem odpovídajícím principům zakotveným v hlavě páté Listiny základních práv a svobod a jeho závěr je třeba považovat za výsledek nezávislého soudního rozhodování, jemuž z hlediska ochrany ústavnosti nelze nic vytknout. Ani Nejvyšší soud, ani ostatní soudy rozhodující ve věci nepochybily žádným způsobem, zejména ne takovým, který by zasahoval do ústavní roviny.
* Řešené porušení zákona, či jeho obcházení mělo zcela zásadní právní následky, neboť na valné hromadě hlasovaly osoby, které k tomu neměly platné oprávnění. Plné moci, udělené v daném případě, odporovaly zásadám poctivého obchodního styku a v souladu s ustanovením § 265 obchodního zákoníku tak nepožívaly právní ochrany. Přijatá usnesení valné hromady byla tedy stižena neplatností.
* Odvolací soud zdůraznil, že dané okolnosti představují podstatný význam a významný zásah nejen do práv ŽALUJÍCÍHO, ale i všech ostatních akcionářů, a proto neshledal prostor pro aplikaci § 131 odst. 3 obchodního zákoníku.
* Dovolací soud pak k námitce stěžovatelky, že závěry formulované odvolacím soudem v napadeném usnesení neodpovídají požadavku na proporcionalitu následku v podobě vyslovení neplatnosti napadených usnesení valné hromady, doplnil, že ADVOKÁT VKM přehlíží závěr Ústavního soudu, podle něhož v projednávané věci nejde pouze o zákonná práva stěžovatelky jako akcionářky, ale též o ústavní právo vlastní majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, související s povinností státu poskytnout menšinovým akcionářům náležitou ochranu, a to zvlášť před zneužitím postavení většinového akcionáře.
* Na těchto závěrech není nic neústavního. Advokát VKM nesouhlasí s výkladem soudů rozhodujících ve věci a trvá na vlastním právním názoru, který jediný považuje za správný. Pouhý nesouhlas se závěry soudů či nastínění vlastního právního názoru na výklad a použití dotčených zákonných ustanovení však opodstatněnost ústavní stížnosti založit nemůže.
* Ústavní stížnost tak byla odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle ust. § 43 odst. 2 písm. a) a zčásti jako návrh nepřípustný podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Klíčové body v rozhodnutí Ústavního soudu
Ústavní soud jasně označil rozhodnutí valné hromady z roku 2004 za nezákonná. Důvodem byla skutečnost, že hlasy zmocněnců z Veolie nebyly právně platné.
- Porušení zásad poctivého obchodního styku: „Plné moci, udělené zmocněncům, odporovaly zásadám poctivého obchodního styku a v souladu s ustanovením § 265 obchodního zákoníku nepožívaly právní ochrany,“ uvedl soud【24†zdroj】.
- Závažné právní následky: „Na valné hromadě hlasovaly osoby, které neměly platné oprávnění. Toto porušení zákona mělo zcela zásadní právní následky,“ dodali soudci【24†zdroj】.
- Neopodstatněná stížnost: Ústavní soud označil stížnost právníků VKM za pouhou polemiku s již dříve přijatými závěry soudů nižších instancí.
Jak to, že nekoná policie?
V této kauze, stejně jako v dalších kauzách např. v regionu Hradec Králové, Zlín, Pardubice, Olomouc, Prostějov, Praha, Chrudim atd. existuje v řadě případů důvodné podezření z páchání závažné organizované trestné činnosti. Nejčastěji je zmiňovaná hospodářská trestná činnost, narušení hospodářské soutěže, zneužité informací v obchodním styku, podvod, zneužití postavení veřejných činitelů, porušování povinnosti při správě cizího majetku apod..
Srovnání práce policie ČR a policie např. ve Francii ve vodárenských kauzách, bohužel pro policii ČR nedopadá pozitivně. Srovnání ZDE
.
STÁTNÍ ZÁSTUPCE, KTERÉHO JSME DO SPORU PŘIZVALI, MÁ NA KAUZU PODOBNÝ NÁZOR JAKO MY
Stanovisko nadace Pravda o Vodě
Nadace Pravda o Vodě dlouhodobě upozorňuje na protiprávní praktiky při správě veřejných vodárenských zdrojů. V případě VKM jde podle nadace o jasný příklad toho, jak se korporace snaží zneužít veřejné statky pro svůj zisk.
💡 Otázky pro občany:
- Kolik finančních prostředků bylo vynaloženo na neúspěšnou obranu protiprávního stavu?
- Nebyly tyto náklady přeneseny na občany prostřednictvím vyššího vodného a stočného?
Dopady na občany a veřejné zdroje
Rozhodnutí Ústavního soudu má dalekosáhlé důsledky pro města, obce a občany, kteří dlouhodobě čelili následkům nezákonného jednání:
- Zastavení protiprávního ovlivňování: Verdikt potvrzuje, že veřejné zdroje nemají být zneužívány korporacemi.
- Spravedlnost pro města a obce: Rozhodnutí chrání práva městských akcionářů a nastavuje precedent pro ochranu veřejného majetku.
- Ceny vody: Nezákonná rozhodnutí mohla ovlivnit výši vodného a stočného, které občané platili.
Epoch Times ČR
Justici trvalo šílených 20 let odhalit protiprávní jednání a z toho plynoucí stav. Jediné médium, které v ČR zveřejnilo závěry Ústavního soudu je Epoch Times ČR, který si informace stáhl, vyhodnotil a zveřejnil.
Kde jsou hlavní média? Idnes, Novinek, Aktuálně, Seznamu nebo ČT?
Jaké z toho plyne poučení?
Boj za spravedlnost jde vyhrát a není marný. Rozhodnutí Ústavního soudu přináší naději, že veřejné zdroje mohou být opět spravovány transparentně a ve prospěch občanů
Projekty nadace
- Vodovody a kanalizace Zlín
- Pražské vodovody a kanalizace
- Vodárny Kladno – Mělník
- Vodovody a kanalizace Náchod
- Vodovody a kanalizace Pardubice
- Vodovody a kanalizace Kroměříž
- Pusťme politiky k vodě – VODÁRENSKÉ PROFILY POLITIKŮ
- Privatizace vodáren byl nelegální nájezd
Odkazy na důkazy
- Rozsudky
- Ústavní nálezy
- Veolia a její strategie v ČR
- Jak zjednat náprava?
- Jak korporace bohatnou na vodě
Externí odkazy
- Co dělá Nadace PRADA O VODĚ? Jaké má výsledky? Co se daří a co zatím ne? ZDE
- Justice nefunguje – Stanovisko Ministerstva spravedlnosti vyhovělo stížnosti na nefunkčnost české justice- ZDE
- Ústavní soud POTVRZUJE oprávněnost ústavní stížností R. Novotného, který brání VKM- ZDE
- Vysvětlení smyslu bodů petice – ZDE
- EPOCH TIMES – článek – Ústavní soud rozhodl o protiprávnosti převzetí české vodárny francouzským koncernem Veolia
