Na jednání Krajského soudu v Brně dne 19. 2. 2026 zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně uvedl, že jeho názor „dlouhodobě koresponduje s názorem navrhovatele“. Řekl, že akcionáři nebyli dostatečně informováni, smlouvy byly nevýhodné, působily akcionářům ztrátu a byly uzavřeny na základě nepravdivých informací. Dále v protokolu zaznělo, že smlouvy byly podle názoru státního zastupitelství měly negativní vliv na hodnotu akcií společnosti a že v daném případě došlo ke zneužití postavení členů představenstva. Soudní znalecký posudek vypracovaný na základě požadavku soudu obsahuje závěry, které se v hlavních bodech obsahově překrývají s procesním stanoviskem státního zástupce zaznamenaným v protokolu. |
Důležité právní upřesnění
Tento článek shrnuje obsah soudního protokolu, znaleckého posudku a podkladů uvedených níže. Uvedená tvrzení a citace zachycují stanoviska zaznamenaná v soudním řízení.
Nejde o pravomocné rozhodnutí o trestní odpovědnosti žádné osoby. O trestní odpovědnosti může rozhodnout pouze soud v trestním řízení.
Pokud článek uvádí, že určité skutečnosti zazněly u soudu nebo vyplývají ze spisu, jde o popis procesních vyjádření, obsahu důkazních podkladů a jejich interpretace v rámci dané věci.
Podkladové materiály najdete níže v části Zdroje a podklady.
První části textu shrnují soudní podklady, citace a zaznamenaná vyjádření. Samostatná interpretační část je v článku níže výslovně označena jako Názor nadace.
Typ obsahu: Jde o dokumentační článek založený na soudních podkladech. Článek nevychází z dojmů ani z mediálních zkratek. Stojí na konkrétních dokumentech a na podkladech na:
- protokolu z jednání Krajského soudu v Brně ze dne 19. 2. 2026,
- soudním znaleckém posudku BDO Appraisal services,
- zprávě představenstva VAK Prostějov o prodeji části podniku a nájmu
- důvodové zprávě pro Zastupitelstvo města Prostějova.
Tento článek vychází z protokolu z jednání, soudního znaleckého posudku, zprávy představenstva a důvodové zprávy pro zastupitele města Prostějova.
Jak tyto podklady čte nadační fond: Z podkladů podle našeho názoru vyplývá, že spornou otázkou je, zda akcionáři rozhodovali na základě pravdivých a úplných informací.
Co přesně řeklo státní zastupitelství u soudu
Za Krajské státní zastupitelství v Brně vystoupil u soudu státní zástupce Mgr. Vladimír Robeš.
Jeho klíčová věta zněla: „názor Krajského státního zastupitelství v Brně dlouhodobě koresponduje s názorem navrhovatele v této věci.“ Následně uvedl, že podle státního zastupitelství účastníci valné hromady „nebyli skutečně dostatečně informováni“, že smlouva o prodeji části podniku a smlouva o nájmu infrastruktury byly nevýhodné a působily akcionářům ztrátu, že společnost prodala svůj výnosový potenciál, že uzavření smluv mělo negativní vliv na hodnotu akcií a že v konkrétním případě došlo ke zneužití postavení členů představenstva.
Dodal i to, že smlouvy byly uzavřeny na základě poskytnutí nepravdivých informací.
Význam podle nadace: Nadace považuje toto procesní stanovisko za mimořádně významné, protože jde o vyjádření orgánu veřejné moci zaznamenané v soudním protokolu.
Jaké informace podle spisu akcionářům chyběly
Níže uvádíme shrnutí vyjádření státního zástupce tak, jak je zaznamenáno v soudním protokolu z jednání dne 19. 2. 2026.
- Soudní protokol zachycuje argumentaci navrhovatele a jeho právní zástupkyně, podle níž akcionářům nebyly před rozhodnutím sděleny podstatné ekonomické a právní dopady smluv.
- Soudní protokol zachycuje tvrzení navrhovatele, že uzavřením smluv VAK Prostějov fakticky a právně ztratil postavení oprávněného žadatele o dotace z EU. Podle této argumentace nebyla tato informace akcionářům sdělena, ačkoli ji představenstvo mělo znát, a akcionářům byl naopak předkládán jiný obraz dopadů smluv.
- Soudní protokol dále zaznamenává, že v dopise akcionářům ze dne 31. 1. 2005 byly akcionářům předkládány informace o zajištění 150 milionů Kč z vlastních zdrojů a 363 milionů Kč z evropských dotací a také tvrzení, že získání prostředků z pronájmu provozní části má zajistit, aby vodné a stočné nerostlo nad inflaci.
- Soudní protokol zaznamenává i další podstatný bod: v důvodové zprávě pro zastupitele města Prostějova bylo delegování zástupce města ke hlasování pro smlouvy navázáno na podmínku, že nedojde ke zvýšení vodného a stočného nad inflační koeficient. Protokol současně zachycuje, že zpráva představenstva předložená valné hromadě tvrdila, že navrhované smlouvy ‚respektují požadavky fondu soudržnosti a podporují čerpání dotací z EU‘, což podle navrhovatele odporovalo směrnici MŽP č. 11/2003.
Z obsahu spisu plyne, že soud řeší otázku, zda akcionáři rozhodovali o zásadní majetkové dispozici na základě úplných a pravdivých informací a bez znalosti všech podstatných dopadů smluv.
Zdroj: Protokol o jednání před Krajským soudem v Brně ze dne 19. 2. 2026.
Jak o věci informoval politik ČSSD tehdy a jak ji vysvětluje dnes
Podle soudních podkladů dostávali tehdejší zastupitelé informace, které neodpovídaly skutečným dopadům navrhovaných smluv. Níže uvedené video ukazuje, jak je tato věc prezentována dnes a to porovnat s důkazy.
Tři nejdůležitější body ze soudního znaleckého posudku
Níže uvádíme shrnutí tří klíčových závěrů soudního znalce tak, jak jsou formulovány ve znaleckém posudku.
1. Uzavření smluv mělo negativní dopad na hospodářské výsledky společnosti
Soudní znalecký posudek v závěru uvádí, že uzavření smluv mělo negativní dopad na hospodářské výsledky společnosti, a to napříč vybranými ukazateli hospodaření.
Viz znalecký posudek, s. 121 a s. 129.
2. Pokles výsledků hospodaření nebyl dostatečně kompenzován kupní cenou
Znalec v závěru posudku uvádí, že se neztotožňuje s původním závěrem, podle něhož byla kupní cena 46 mil. Kč přiměřená. Dále uvádí, že pokles výsledků hospodaření nebyl dostatečně kompenzován kupní cenou. Viz znalecký posudek, s. 129–130.
3. Posudek zpochybnil přiměřenost nájemného i dopad smluv na hodnotu akcií
Soudní znalec dále uvedl, že stanovenou výši nájemného nepovažuje za přiměřenou. Současně konstatoval, že hodnota výnosového potenciálu společnosti bez vlivu provozovatelské smlouvy a smlouvy o prodeji dosahovala 79 238 tis. Kč, zatímco po započtení vlivu těchto smluv dosahovala záporných hodnot, a že uzavření těchto smluv mělo negativní dopad na hodnotu akcií společnosti. Viz znalecký posudek, s. 127 a s. 131.
Interpretační shrnutí nadace k souběhu stanoviska státního zastupitelství a znalce
Následující část představuje interpretační shrnutí Nadačního fondu Pravda o vodě založené na soudním protokolu a znaleckém posudku.
Podle názoru nadace je právě v souběhu těchto dvou podkladů význam celé věci zvlášť zřetelný. Podle vyjádření státního zástupce zaznamenaného v soudním protokolu účastníci valné hromady nebyli dostatečně informováni, smlouvy byly nevýhodné, působily akcionářům ztrátu, společnost přišla o svůj výnosový potenciál a uzavření smluv mělo negativní dopad na hodnotu akcií.
Soudní znalec ve svém posudku uvádí, že smlouvy měly negativní dopad na hospodářské výsledky společnosti, že tento pokles nebyl dostatečně kompenzován kupní cenou, že výši nájemného nepovažuje za přiměřenou a že uzavření smluv negativně dopadlo i na hodnotu akcií.
Stanovisko nadace: V souhrnu tyto podklady podle našeho názoru neukazují na běžné podnikatelské rozhodnutí, které se stalo sporným až s odstupem času. Podle nadace naopak vyvolávají vážnou otázku, zda byly předmětné smlouvy schváleny na základě nepravdivých nebo neúplných informací a zda tím nevznikla škoda městské vodárně a jejím akcionářům.
FAQ: 6 otázek ke stanovisku státního zastupitelství v kauze VAK Prostějov
Stručné odpovědi pro čtenáře, kteří chtějí rychle pochopit, proč je vyjádření Krajského státního zastupitelství v Brně z jednání soudu dne 19. 2. 2026 tak závažné.
Za Krajské státní zastupitelství v Brně vystoupil státní zástupce Mgr. Vladimír Robeš a uvedl, že názor státního zastupitelství „dlouhodobě koresponduje s názorem navrhovatele“.
Současně podle protokolu soudu řekl, že účastníci valné hromady nebyli skutečně dostatečně informováni, že smlouva o prodeji části podniku a smlouva o nájmu infrastruktury byly nevýhodné a působily akcionářům ztrátu.
Zaznělo také, že společnost prodala svůj výnosný potenciál, uzavření smluv mělo negativní vliv na hodnotu akcií a v daném případě došlo ke zneužití postavení členů představenstva.
Další informace: Celý rozbor stanoviska státního zastupitelství
Je to významné proto, že nejde o názor jedné strany sporu nebo aktivisty, ale o stanovisko orgánu veřejné moci.
Tím, že státní zastupitelství výslovně potvrdilo dlouhodobou věcnou shodu s navrhovatelem v zásadních bodech, dalo najevo, že jeho výhrady nepovažuje za okrajové, ale za závažné.
Po téměř 20 letech soudního řízení to posiluje závěr, že kauza VAK Prostějov není běžným obchodním sporem, ale případem, v němž jsou důvodně zpochybněny zákonnost postupu, pravdivost informací předložených akcionářům a ochrana majetku veřejné vodárny.
Další informace: Proč je stanovisko státního zastupitelství zásadní
Podle stanoviska státního zastupitelství účastníci valné hromady nebyli skutečně dostatečně informováni o programu valné hromady a o otázkách, které měly být dne 10. 1. 2006 projednány.
Jádrem stanoviska státního zastupitelství je závěr, že akcionáři nerozhodovali na základě úplných, objektivních a pravdivých informací.
Právě na kvalitě a pravdivosti podkladů přitom stojí platnost souhlasu valné hromady s tak závažnými majetkovými kroky, jakými byl prodej části podniku a související smlouvy.
Další informace: Jaké informace podle článku akcionářům chyběly
Státní zastupitelství uvedlo, že smlouva o prodeji části podniku a smlouva o nájmu infrastruktury byly nevýhodné a působily akcionářům ztrátu.
Podle státního zástupce nebyl pokles výsledků hospodaření nahrazen výší kupní ceny, protože společnost uzavřením smluv současně prodala svůj výnosný potenciál.
Výslovně zaznělo také to, že uzavření těchto smluv mělo negativní vliv na hodnotu akcií společnosti. Spor se tedy netýká jen formálních právních otázek, ale i přímých dopadů do majetkových práv akcionářů a do ekonomiky městské vodárny.
Další informace: Rozbor nevýhodnosti smluv a dopadů na akcie
Státní zástupce uvedl, že má za to, že v tomto konkrétním případě došlo ke zneužití postavení členů představenstva společnosti Vodovody a kanalizace Prostějov, a.s.
Současně uvedl, že k uzavření napadených smluv došlo na základě nepravdivých informací a že účastníci valné hromady nebyli objektivně a pravdivě informováni.
Tím spojil přijetí napadených usnesení přímo s nepravdivým či neúplným informováním akcionářů, což je pro hodnocení celé věci mimořádně závažné.
Další informace: Pasáže článku o zneužití postavení a nepravdivých informacích
Stanovisko potvrzuje, že nejde o okrajovou soukromoprávní věc, ale o závažný případ s dopady na ochranu veřejného majetku, důvěru v právní stát a vymahatelnost práva v oblasti správy vody.
Po téměř 20 letech soudního řízení orgán veřejné moci shrnul, že akcionáři nebyli řádně informováni, smlouvy byly nevýhodné, poškodily akcionáře a byly přijaty za okolností, které vykazují znaky zneužití postavení členů představenstva.
Současně je fér uvést, že státní zastupitelství se v další části jednání nepouštělo do procesních sporů o další postup soudu a v této fázi odkázalo na své předchozí vyjádření. To ale nic nemění na zásadnosti jeho stanoviska ve věci samé.
Další informace: Analýza Transparency International – Privatizace vodárenství v ČR
Proč léta opakovaně zveme na soud všechny poslance a senátory
V rámci projektu Pusťme politiky k vodě dlouhodobě předáváme zákonodárcům ověřitelné důkazy, rozsudky a informace o správě vody, kauzách a o tom, jak v České republice v praxi funguje nebo nefunguje vymahatelnost práva.
Pozvánky na veřejná soudní jednání jsou součástí tohoto postupu. Ne proto, aby poslanci nebo senátoři cokoli soudili, ale proto, aby měli možnost seznámit se s fakty přímo a z první ruky.
Kauza VAK Prostějov se před soudy řeší přes 20 let. Už to samo o sobě ukazuje, že nejde jen o spor jedné vodárny, ale i o vážnou otázku fungování justice a vymahatelnosti práva v České republice.
Právě proto jsme všechny zákonodárce (poslance i senátory) opět i v roce 2026 pozvali na jednání soudu již 19.2.2026 a nyní opět, dne 22. 4. 2026 na veřejné soudní jednání dne 4. 6. 2026. Poslali jsme jim i podklady k této věci. Jejich reakce zveřeňujeme v rámci projektu Pusťme politiky k vodě.
Důvod? Z podkladů plyne, že tato kauza se netýká jen nevýhodných smluv a nepravdivých informací. Vyvolává i otázku, zda věc nemá trestněprávní rovinu, kterou dosud nikdo účinně neřešil.
Považujeme proto za správné, aby zákonodárci znali fakta, věděli, že se tato věc po 20 letech stále projednává, a mohli si sami ověřit, jak v praxi funguje ochrana veřejného zájmu a vymahatelnost práva v oblasti správy vody.
Názor nadace: má tato kauza i trestněprávní rovinu?
Toto je interpretační stanovisko nadačního fondu. O trestní odpovědnosti může rozhodnout jen soud v trestním řízení. Přesto považujeme za poctivé položit otázku, zda dosud zveřejněné důkazy neukazují vedle civilní roviny sporu i na rovinu trestněprávní.
Podle § 209 trestního zákoníku jde o podvod tehdy, když někdo jiného uvede v omyl, využije jeho omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a tím způsobí škodu na cizím majetku a prospěch sobě nebo jiné osobě. Zjednodušeně tedy platí tento řetězec: omyl → majetková dispozice → škoda → prospěch jiné osoby.
V této kauze jsou podle nadace podstatné čtyři okruhy:
1. Uvedení v omyl nebo zamlčení podstatných skutečností
Soudní protokol zachycuje tvrzení, že akcionářům nebyly sděleny podstatné ekonomické a právní dopady smluv. Současně státní zástupce uvedl, že účastníci valné hromady nebyli skutečně dostatečně informováni a že k uzavření smluv došlo na základě nepravdivých informací.
2. Majetková dispozice
Nešlo o bezvýznamný krok, ale o hlasování valné hromady o prodeji části podniku a o smlouvě o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury. Pokud akcionáři hlasovali na základě nepravdivých nebo neúplných informací, právě toto hlasování může představovat majetkovou dispozici učiněnou v omylu.
3. Vznik škody
Státní zástupce uvedl, že smlouvy byly nevýhodné, působily akcionářům ztrátu a společnost prodala svůj výnosný potenciál. Soudní znalecký posudek pak dospěl k závěru, že smlouvy měly negativní dopad na hospodářské výsledky společnosti i na hodnotu akcií.
4. Prospěch jiné osoby
Pokud veřejná vodárna přišla o provozní výnosový potenciál a ten byl převeden do režimu, z něhož ekonomicky těží jiný subjekt, je namístě zkoumat i to, komu vznikl prospěch a v jakém rozsahu.
Nadace proto říká, že dosud zveřejněné důkazy – zejména soudní protokol, stanovisko státního zástupce a závěry soudního znalce – podle našeho názoru odůvodňují vážnou otázku, zda celá věc nemá být posouzena i v trestněprávní rovině.
A právě v tom je význam této kauzy i pro veřejnost: nejde jen o starý spor jedné vodárny, ale o to, zda v České republice platí, že o veřejném majetku nelze rozhodovat na základě nepravdivých informací bez odpovědnosti.
Odborné podklady: Podnikání a ekonomická kriminalita v ČR – 2.1. Podvod str. 462- 47
Zdroje a podklady k článku
Tento článek je postaven na primárních dokumentech předložených soudu nebo přímo souvisejících se soudním řízením: na protokolu z jednání Krajského soudu v Brně ze dne 19. 2. 2026, na soudním znaleckém posudku BDO Appraisal services, na zprávě představenstva VAK Prostějov a na důvodové zprávě pro zastupitele města Prostějova.
Text nehodnotí věc podle mediálních zkratek, ale podle obsahu dokumentů. Vychází z důkazů:
Chcete si udělat vlastní názor z primárních dokumentů?
Pak si výše uvedené dokumenty otevřete a projděte.
Rozlišujte mezi citací, shrnutím podkladů a názorem nadace. Viz právní upřesnění výše a zdroje a podklady.
📢 Pomohl vám tento článek? Sdílejte ho s ostatními.
