Vrchní státní zastupitelství má na protiprávní stav ve Vodárně Kladno stejný názor jako my

A) JUDr. Josef Černý zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, k tunelu Vodárny Kladno-Mělník

Rozebral absurdní tvrzení a závěry soudkyně Městského soudu v Praze a sdělil, že i VSZ považuje usnesení valné hromady VKM za přijaté v rozporu se zákonem.

Vážená paní předsedkyně, vážený senáte Vrchního soudu,

Především si dovolím odkázat na písemné stanovisko Městského státního zastupitelství v Praze. Dále bych se, s ohledem na to, že všichni vědí, o co jde, a že všichni již mnohokrát řekli své argumenty, zaměřil pouze na několik bodů.

• V souladu s konstatováním Městského soudu, obsaženým od bodu 68 odůvodnění napadeného usnesení, považuje i státní zastupitelství toto usnesení valné hromady účastníka VKM za přijaté v rozporu se zákonem.

Pokud budu dále argumentovat, pak pouze k důvodům, které uvádí Městský soud ve svém napadeném rozhodnutí jako důvody nevyslovení neplatnosti podle § 131 odst. 3 písmeno a) a b) obchodního zákoníku.

• Především Městský soud shrnuje, že konstatované porušení zákona nezasahuje samu podstatu akcionářské tvorby vůle společnosti. V této souvislosti poukazuje i na to, že i kdyby nebyly využity ty hlasy, jejichž platnost je napadána navrhovatelem, stejně došlo k přijetí usnesení valné hromady dostatečnou většinou přes 80 % rozhodujících hlasů akcionářů.
• Dále Městský soud hovoří o tom, že i přes porušení zákona došlo k dosažení dobrého záměru pro všechny akcionáře, což potvrzuje 20leté trvání stavu založeného usnesením valné hromady.

Původně jsem chtěl pouze konstatovat, že jde o vágní hodnocení v řízení neprokázaných skutečností.

• Tady se dostáváme k rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které zde bylo poukázáno. To stanoví, že otázka, zda je náležité usnesení výhodné pro společnost, by neměla být předmětem jednání. Městský soud přesto konstatoval, že to bylo výhodné, aniž by k tomu provedl dokazování. Jen odhadl, že to asi výhodné bylo, když to trvá 20 let.
• Ale to podle mě není žádný argument. Něco může trvat 50 i 100 let a přesto to nemusí být výhodné.

Dále je třeba se zmínit o tom, co říkal pan jednatel (Radek Novotný) navrhovatele, který podal žalobu, že kvůli tomuto provoznímu modelu nebyla poskytnuta dotace.

Všichni víme, co pan jednatel říkal. A kupodivu to má svoji relevanci, protože to má vztah k posouzení, zda závěr Městského soudu, že nestojí za to bourat stávající stav, i když byl založen protiprávně, je správný.

• Za nejzásadnější argument Městského soudu je ale považován ten, že by mohly být poškozeny další subjekty.
• Jako příklad uvádí dobrou víru Středočeských vodáren. Těmito otázkami se ale nikdo nezabýval. Pokud to má být argumentem, tak je nutné se nejprve podrobně zabývat rolí Středočeských vodáren.
• Obávám se, že Středočeské vodárny zde posloužily jako nástroj a o dobré víře nelze hovořit. Ale to ponechávám stranou, nebylo to nijak prokázáno, a i mé názory mohou být označeny za spekulaci.
• Pokud Městský soud hovoří o důsledcích pro třistatisíc odběratelů vody a přes 170 000 producentů odpadních vod, a uzavírá, že tito lidé mají svá práva, která by byla narušena, pokud by bylo usnesení prohlášeno za neplatné, pak musím říci, že se jedná o vůli soudu, která je v rozporu s usnesením Vrchního soudu č. j. 1/7 Cmo 31/2023-1372, bod 28 odůvodnění.

Nikdo se nezabýval tím, co by to pro třetí osoby znamenalo. A já říkám: prakticky nic. Právní vztahy už vznikly, voda byla dodána, odpadní voda odtekla. Většinou za tyto služby bylo zaplaceno. Pokud někdo nezaplatil, jde o běžný převod právních nároků mezi společnostmi.

Dovoluji si tvrdit, že i kdyby bylo usnesení prohlášeno za neplatné, šlo by vše napravit běžnými právními prostředky. Ale je to spekulace, protože soud se tím vůbec nezabýval, přestože k tomu Vrchní soud vyzval.

Myslím, že to bude z mé strany vše. Děkuji.