| Za ztrátu vlivu měst a obcí nad společností Severomoravské vodovody a kanalizace, a.s., tedy SmVaK, neodpovídají anonymní „města“, ale konkrétní volení zástupci občanů, tzn. konkrétní zastupitelelé, radní, starostové a primátoři. V letech 1998–2000 se rozhodovalo, zda si města a obce ponechají vliv nad strategickou vodárnou, nebo zda se otevře cesta k ovládnutí monopolu prodeje vody koncernovými strukturami.Stav na severu Moravy nezpůsobil anonymní „trh“. Způsibili ho konkrétní zastupitelé, kteří odsouhlasili konkrétní prodejní smlouvy, konkrétní prodeje akcií SmVaKu. Negativní důsledky těchto rozhodnutí nesou již přes dvacet let občané a náprava je v nedohlednu. Proto pokračuje ztráta vlivu na strategický monopol, každoroční odliv stamiliónových zisků z plateb za vodu do zahraničí, účelové zadlužování vodárny a výplata dluhu do zahraničí a v neustálý růst cen vody občanům. Článek je datový rozbor Nadačního fondu PRAVDA O VODĚ. Vychází z veřejných zdrojů, z dokumentů, které zajistila nadace na základě žádosti o svobodném přístupu k informacím, z výročních zpráv SmVaK a dalších veřejně dostupných dokumentů. |
Tento článek je datový rozbor Nadačního fondu PRAVDA O VODĚ. Vychází z dokumentů zajištěných nadací, z usnesení zastupitelstev, ze smluv o prodeji akcií a z veřejně dostupných zdrojů. Doplňuje hlavní rozbor a další data k odpovědnosti, ceně vody, ziskům a zadlužení SmVaK.
Hlavní článek série SmVaK: lidem voda zdražuje, přitom miliardy z vody odtékají do zahraničíLidé platí vodné a stočné. Z těchto peněz se má financovat bezpečná voda, opravy potrubí, kanalizace, čistírny a dlouhodobá obnova vodárenské infrastruktury. U SmVaK se po privatizaci změnila zásadní věc: města a obce ztratily rozhodující vliv nad vodárnou. Peníze z vody už nebyly pod skutečnou veřejnou kontrolou.
Výsledek?
- vodárna dlouhodobě vytváří vysoké zisky,
- po privatizaci byly vyplaceny miliardy korun majoritním vlastníkům,
- společnost nese miliardové zadlužení,
- cena vody výrazně vzrostla,
- občané platí, ale nerozhodují.
To je jádro problému. Nejde jen o SmVaK. Jde o model správy vody. Pokud se voda nastaví jako zdroj zisku mimo veřejnou kontrolu, občané platí, ale nemají skutečný vliv na to, komu systém slouží.
Co z toho plyne pro občany?
Pro běžného člověka není důležité znát všechny účetní položky. Důležité je pochopit dopad.
Dopad je tento:
- Lidé platí vodné a stočné.
- Vodárna dlouhodobě vytváří zisky.
- Po privatizaci města ztratila rozhodující vliv.
- Významná část prostředků začala směřovat k majoritním vlastníkům.
- Společnost nese vysoké zadlužení.
- Cena vody dlouhodobě roste.
- Občané přitom nemají skutečnou veřejnou kontrolu nad tím, komu systém slouží.
To je podstata celého problému.
Nejde jen o SmVaK. Jde o princip správy vody. Pokud se voda nastaví jako zdroj zisku mimo veřejnou kontrolu, občané platí, ale nerozhodují.
Proto prostřednictvím petice VODA JE ŽIVOT požadujeme, aby voda byla spravována jako veřejná služba, ne jako zdroj zisků korporací.
Tři čísla, která shrnují problém
Celý příběh SmVaK lze na začátku pochopit přes tři čísla. Každé ukazuje jinou část problému.
Jedno číslo ukazuje dlouhodobou výnosnost vodárny. Druhé ukazuje její zadlužení. Třetí ukazuje dopad na občany v ceně vody.
Ukazatel | Hodnota | Co znamená |
|---|---|---|
Souhrnný zisk SmVaK za roky 2000–2024 | Vodárna dlouhodobě vytváří vysoké zisky. | |
Dluhopisy emitované v roce 2015 | Společnost nese vysoký finanční závazek. | |
Cena vody 2000–2026 | Náklady systému platí občané ve vodném a stočném. |
Každé číslo samo o sobě říká jen část příběhu. Teprve dohromady ukazují systémový problém: po privatizaci se změnilo vlastnictví, začaly odcházet miliardy, vodárna nese vysoké finanční závazky a náklady systému nakonec platí občané v ceně vody.
Co je SmVaK a proč se to týká lidí na severní Moravě?
SmVaK je největší vodárenská společnost působící na severní Moravě. Dodává pitnou vodu více než 708 tisícům obyvatel a z pohledu počtu zásobovaných obyvatel patří mezi největší vodárenské společnosti v České republice.
To je důležité, protože voda není běžný obchod jako prodej bot nebo telefonů. Voda je základní životní potřeba a vodárenská infrastruktura je přirozený monopol.
Člověk si nemůže vybrat pět různých potrubí od pěti různých firem. V praxi platí tomu, kdo v jeho regionu vodu dodává a odpadní vodu odvádí.
Proto je zásadní:
- kdo vodárnu ovládá,
- kdo rozhoduje o ceně vody,
- kdo rozhoduje o investicích,
- kdo inkasuje zisk,
- kdo nese náklady.
U SmVaK se po roce 1999 stalo hlavním problémem právě to, že města a obce postupně ztratily rozhodující vliv nad vodárnou, kterou předtím společně vlastnily a ovládaly.
Jak SmVaK fungoval před privatizací?
Podle publikace Transparency International držela před rokem 1999 města a obce ve SmVaK přibližně 90 % akcií. Veřejný sektor měl tedy nad vodárnou rozhodující vliv.
To znamenalo jednoduchou věc: peníze získané provozováním vodárenského systému zůstávaly primárně v oboru. Sloužily rozvoji infrastruktury, opravám potrubí, čistírnám, úpravnám vody a dlouhodobé stabilitě systému.
SmVaK do roku 1999 nevyplácel dividendy. Zdroje z vodného a stočného převážně reinvestoval nebo ponechával jako nerozdělený zisk. To je podstatné. Voda tehdy nebyla nastavena primárně jako zdroj výplaty zisků vlastníkům. Byla spravována jako strategická služba, nad kterou města a obce měly přímý vliv.
Jinými slovy: do roku 1999 peníze vybrané od lidí za vodu zůstávaly primárně ve vodárenství. Voda byla spravována jako strategická služba, nad kterou města a obce měly přímý vliv. Po privatizaci se tento model změnil.
Co se zlomilo po roce 1999?
Po roce 1999 se dosavadní model začal měnit. Města začala akcie SmVaK prodávat soukromým subjektům, korporacím a překupníkům. Jak to dokládají zápis z jednání měst (např. Havířov, Nový Jičín, Frýdek-Místek.
Podle podkladů uvedených v článku se akcie prodávaly bez výběrových řízení a bez znaleckého ocenění. Nejprve zhruba za 200–400 Kč za akcii, později za 600–800 Kč za akcii, přestože některá města je dříve upisovala za 2 100 Kč za akcii.
Koncem roku 1999 ztratily obce nejprve blokační a následně i majoritní podíl. Transparency International uvádí, že během jediného roku získala společnost Anglian Water 54,30 % akcií a ONDEO Services 43,57 % akcií.
Tím se změnilo nejen vlastnictví. Změnil se i směr, kterým začaly téct peníze z vody.
Města a obce přišly o rozhodující vliv. Soukromí vlastníci získali možnost rozhodovat o strategické vodárně a o penězích, které lidé platí za vodu.
Na netransparentní prodeje akcií a na odliv peněz upozornila ČT i studie Transparency International
Video připomíná zjištění publikace Transparency International o privatizaci vodárenství v České republice a o tom, kam po převzetí vodárenských společností začaly směřovat zisky z vody.
Kam začaly odcházet peníze po privatizaci?
Podle tabulky uvedené v publikaci Transparency International bylo v letech 2000–2008 po privatizaci SmVaK vyplaceno celkem 4,1717 miliardy Kč. Z toho:
- 4,1086 miliardy Kč směřovalo majoritním vlastníkům,
- 63,1 milionu Kč připadlo obcím a drobným akcionářům.
Samotný rok 2003 znamenal výplatu 2,258 miliardy Kč, z čehož majoritní vlastník inkasoval 2,223 miliardy Kč.
To je jádro problému. Nešlo jen o to, že vodárna měla zisk. Šlo o to, kam tento zisk a další prostředky směřovaly.
Pokud města a obce měly rozhodující vliv nad SmVaK, mohly se tyto prostředky použít na obnovu infrastruktury, opravy, čistírny, úpravny vody nebo na zmírnění tlaku na růst ceny vody.
Po privatizaci o tuto logiku rozhodování veřejný sektor přišel.
Je navíc potřeba vidět, že po ztrátě kontroly měst nad SmVaKem byly ve velkém vypláceny peníze, které předtím vznikly z plateb lidí za vodu a z hodnot, jež do systému vložila města a obce.
Souhrnný zisk SmVaK za roky 2000–2024: 8,56 miliardy Kč
Z výročních zpráv SmVaK vyplývá, že společnost za roky 2000–2024 vykázala souhrnný zisk 8,56 miliardy Kč.
Toto číslo vzniklo prostým součtem položky „výsledek hospodaření“ za jednotlivé roky 2000–2024.
Je důležité rozlišit dvě věci:
- zisk společnosti není automaticky totéž co vyplacená dividenda,
- ale právě ze zisku se dividendy a další výplaty vlastníkům mohou odvíjet.
Proto je souhrnný zisk důležité číst v souvislosti s vlastnictvím, výplatami po privatizaci, zadlužením firmy a vývojem ceny vody.
Přehled ročních zisků SmVaK za období 2000–2024. Částky jsou uvedeny v tisících Kč.
Datová příloha: roční zisky SmVaK 2000–2024
| Rok | Zisk SmVaK [tis. Kč] | Poznámka |
|---|---|---|
| 2024 | 494 974 | Nejvyšší hodnota v přehledu. |
| 2023 | 405 117 | Součást silného růstu posledních let. |
| 2022 | 436 344 | Nad hranicí 400 mil. Kč. |
| 2021 | 454 660 | Výrazně nad dlouhodobým průměrem. |
| 2020 | 404 521 | Začátek pětiletého součtu přes 2,19 mld. Kč. |
| 2019 | 379 496 | Nad dlouhodobým průměrem. |
| 2018 | 292 789 | Pod průměrem období 2000–2024. |
| 2017 | 298 728 | Stále téměř 300 mil. Kč. |
| 2016 | 362 254 | Mírně nad dlouhodobým průměrem. |
| 2015 | 399 411 | Těsně pod hranicí 400 mil. Kč. |
| 2014 | 410 875 | Nad 400 mil. Kč. |
| 2013 | 388 602 | Vyšší než dlouhodobý průměr. |
| 2012 | 385 149 | Vyšší než dlouhodobý průměr. |
| 2011 | 362 480 | Mírně nad dlouhodobým průměrem. |
| 2010 | 352 813 | Mírně nad dlouhodobým průměrem. |
| 2009 | 359 222 | Blízko dlouhodobému průměru. |
| 2008 | 371 246 | Rok uvedený i v kontextu publikace TI. |
| 2007 | 388 752 | Výrazná výše zisku. |
| 2006 | 245 667 | Pod úrovní dalších let po převzetí Aqualií. |
| 2005 | 280 666 | Vyšší než 2004. |
| 2004 | 230 042 | Rok vstupu skupiny Penta dle TI. |
| 2003 | 355 525 | Rok mimořádné výplaty dle TI. |
| 2002 | 192 254 | Jeden z nižších zisků sledovaného období. |
| 2001 | 178 949 | Pod hranicí 200 mil. Kč. |
| 2000 | 129 533 | Nejnižší hodnota v přehledu. |
| Celkem zisk 2000–2024 Součet všech ročních hodnot v tabulce | 8 560 069 | |
Metodická poznámka: Součet 8,56 mld. Kč vznikl součtem ročních zisků 2000–2024 dle výročních zpráv. Částka nemusí být automaticky totožná s dividendami, ale ty z ní vychází.
Našim cílem je podávat pravdivé informace. Pokud najdete v údajích nějakou chybu, napište nám a my ji ověříme a případně opravíme.
Do hry vstoupila Penta, úvěr a další zadlužení
Příběh SmVaK neskončil samotnou privatizací. Do roku 2004 neměl SmVaK žádné dluhy a naopak akumuloval nerozdělený zisk v řádu miliard korun. Po vstupu skupiny Penta se situace změnila.
Server Euro.cz v článku „Čtyři miliardy za dva roky“ uvedl, že Penta jako majoritní vlastník rozhodla na valné hromadě v květnu 2004 o výplatě dividend ve výši 463 Kč na akcii. Sama tím podle Euro.cz získala přes 2,2 miliardy Kč.
Krátce poté si SmVaK vzal úvěr 1,75 miliardy Kč. Ten byl následně podle Euro.cz v závěru roku 2005 refinancován emisí desetiletých dluhopisů ve výši 2 miliardy Kč.
Další externí zdroj, Euro.cz v článku „Štědré banky“, potvrdil, že SmVaK a Citibank jako aranžér syndikovaného úvěru podepsaly úvěrovou smlouvu na 1,75 miliardy Kč. Článek zároveň uvedl, že získané prostředky měly být na základě rozhodnutí valné hromady vyplaceny akcionářům a že investiční skupina Penta byla majoritním vlastníkem 98,37 % akcií SmVaK.
Po převzetí podílu provedla skupina Penta takzvanou restrukturalizaci pasiv. V praxi to znamenalo zadlužení vodárny úvěrem, jehož prostředky měly směřovat k výplatě kapitálového fondu a nerozděleného zisku akcionářům.
Publikace Transparency International navíc uvádí, že si Penta v roce 2003 ze SmVaK vyplatila 2,223 miliardy Kč a poté v roce 2006 svůj podíl prodala společnosti Aqualia.
Z pohledu občanů je klíčová jednoduchá otázka:
Když se vodárna zadlužuje kvůli finančním operacím vlastníků, kdo nakonec nese náklady takového systému?
Ve vodárenství je odpověď nepříjemně jednoduchá. Náklady systému se promítají do ceny služby. A cenu služby platí spotřebitelé.
Názor nadace je tento: nešlo jen o běžné hospodaření vodárny související s prodejem vody. SmVaK byl využit jako zdroj výplat a financování operací, které s veřejnou službou občanům nesouvisejí.
Tento vývoj umožnila ztráta rozhodujícího vlivu měst a obcí nad vodárnou.
V roce 2015 přišly dluhopisy za 5,4 miliardy Kč
V roce 2015 SmVaK emitoval dluhopisy v hodnotě 5,4 miliardy Kč. Existence této emise je doložena ve výročních zprávách společnosti.
Článek E15 uvedl, že SmVaK vydal sedmileté dluhopisy v objemu 5,4 miliardy Kč. Výtěžek měl směřovat k akcionářům a na refinancování dluhu. Podle prospektu měla částka 3,35 miliardy Kč odejít akcionářům formou dividend a snížením základního kapitálu.
Na problém upozornily také Hospodářské noviny v článku „Vodárny nabraly miliardové dluhy, starostové znervózněli“.
Dluhopisy nejsou samy o sobě nezákonné. Problém je v souvislostech.
Když strategická vodárna:
- dlouhodobě vytváří zisky,
- vyplácí prostředky vlastníkům,
- ztrácí veřejnou kontrolu,
- a zároveň nese miliardový dluh,
je legitimní ptát se:
- proč se vodárna zadlužila,
- komu finanční operace sloužily,
- jak se dluh promítá do hospodaření firmy,
- jak se náklady promítají do ceny vody,
- a proč u toho města a obce nemají rozhodující vliv.
Oficiální výroční zprávy uvádějí, že v době publikace tohoto článku je jediným akcionářem společnosti SmVaK španělský koncern AQUALIA CZECH, S. L. L.
Rozprodej akcií SmVaKu znamenal ztrátu možnosti čerpat až miliardové dotace z EU na obnovu infrastruktury
Podle dostupných podkladů byl objem potřebných investic pro splnění požadavků směrnic EU na severní Moravě odhadován na 12 až 15 miliard Kč.
Rozprodej akcií vodáry z rukou měst neměl jen vlastnický dopad. Měla i zcela prokazatelně negativní dopad finanční a realita ukazuje, že v čase města, resp. občané přišli díky konkrétním politikům o desítky miliard. Tato částka každý rok roste: zisky z vodného stočného začaly odtékat do zahraničí a téměř celá severní Morava i SmVaK přišeli o možnost financovat velkou část potřebných investic z dotací z EU.
Média infomrují o zvyšování cen vody. Ale minimálně píší o ztrátě vlivu měst nad správou vody, o vyvádění stamilionových zisků z vodného a stočného do zahraničí. Ještě méně o miliardovém zadlužování Severomoravských vodovodů a kanalizací a ceně vody.
A téměř vůbec neinformují tom, že pochybné rozprodeje akcií SmVaK z majetků města a obcí vedly k ztrátě postavení oprávněného žadatel o dotace z EU .
Podle pravidel pro poskytování dotací z EU společnost SmVaK při zachování vlastnické struktury v rukou měst byla způsobilým žadatelem o státní i evropské dotace. Poté, co města akcie SmVaK rozprodala koncernům, vodárna i města o tuto možnost přišli.
V roce 1999 ještě nebyla ČR v EU, ale již existovaly předvstupní dotační fondy např. SAPARD, ISPA a vodárny v rukou měst měly pro čerpání dotací z EU ideální postavení.
To je zásadní. Vodárenská infrastruktura potřebuje dlouhodobé investice. Potrubí, kanalizace, čistírny a úpravny vody se musí obnovovat stále. Pokud region přijde o možnost čerpat externí zdroje, zbývají jiné cesty:
- vlastní zdroje,
- úvěry,
- a především vyšší cena vody.
Cena vody vzrostla z 25,30 Kč na 144,07 Kč za m³
Obhájci privatizace často tvrdí, že soukromý vlastník přinese efektivitu a udrží ceny pod kontrolou.
Vývoj ceny vody u SmVaK tomu ale neodpovídá.
Transparency International ve své srovnávací tabulce uvádí, že už v letech 2004–2008 vzrostla cena vodného a stočného u SmVaK o 40,13 %. To společnost řadilo mezi firmy s nejvyšším růstem ceny vody v daném srovnání.
Podle přehledu cen Nadace PRAVDA O VODĚ vzrostla cena vody u SmVaK z 25,30 Kč/m³ v roce 2000 na 144,07 Kč/m³ v roce 2026.
To znamená:
- cena dosáhla přibližně 569 % původní hodnoty,
- samotný růst ceny je přibližně 469 %.
Růst ceny vody sám o sobě může mít více příčin. Do ceny se promítají energie, inflace, investice, opravy, mzdy i regulace.
Jenže u SmVaK nelze cenu vody oddělit od širšího příběhu:
- ztráty veřejné kontroly,
- výplat prostředků po privatizaci,
- zadlužení,
- omezeného přístupu k dotacím,
- a dlouhodobého odlivu zisků.
Kombinace odlivu zisků, ztráty přístupu k dotacím a současného růstu ceny vody není model, který chrání občany.
Je fér uvést i stanovisko a čísla samotné společnosti
Pro vyváženost je správné uvést také to, co říká samotný SmVaK.
Společnost ve své oficiální zprávě za rok 2023 uvedla, že do vodárenské infrastruktury směřovalo v součtu investic a oprav 1,14 miliardy Kč a zisk před zdaněním činil 576 milionů Kč.
Za rok 2024 společnost uvedla investice a opravy ve výši 1,2 miliardy Kč a zisk před zdaněním 628,6 milionu Kč.
Tato čísla je potřeba uvádět. Ukazují, že SmVaK do infrastruktury investuje a že systém není možné popsat jednou větou.
Zároveň ale tato čísla nemažou hlavní otázky:
- Kolik peněz mohlo při zachování správy vody v rukou měst zůstat v regionu?
- Má být vodárna nastavena především jako veřejná služba, nebo jako výnosové aktivum pro vlastníka?
- Je správné, že investice zaplatí spotřebitelé, ale zisky z vodárenského systému inkasuje soukromá firma?
- Je správné, že občané vše platí, ale nemají rozhodující vliv nad tím, komu systém slouží?
FAQ: 6 otázek k případu SmVaK
Stručné odpovědi k tomu, co znamená zisk 8,56 miliardy Kč, proč jsou důležité dluhopisy, jak souvisí růst ceny vody se ztrátou veřejné kontroly a proč se tím mají zabývat občané.
Ne automaticky. Součet 8,56 miliardy Kč je součet výsledků hospodaření SmVaK za roky 2000–2024. Zisk není totéž co dividenda.
Toto číslo je ale důležité, protože ukazuje dlouhodobou výnosnost vodárny. A právě ze zisku se mohou odvíjet dividendy a další výplaty vlastníkům. Ale v případě SmVaKu důkazy prokazují, že z SmVaKu bylo vyplaceno mnohem více než jen zisky a ty miliardy skončily v zahraničí. Euro.cz v článku „Štědré banky“, uvedl, že SmVaK podepsal se syndikátem bank úvěrovou smlouvu na 1,75 miliardy Kč. Uvedl, že získané prostředky měly být vyplaceny akcionářům a majoritním vlastníkem SmVaK byla investiční skupina Penta s podílem 98,37 %.
Další informace: Analýza NFPOV: SmVaK – zisky, dluhy a dražší voda pro občany
Podle publikace Transparency International bylo v letech 2000–2008 vyplaceno celkem 4,1717 miliardy Kč.
Z toho 4,1086 miliardy Kč směřovalo majoritním vlastníkům (korporacím) a 63,1 milionu Kč obcím a drobným akcionářům.
Další informace: Publikace Transparency International: Privatizace vodárenství v České republice – Kam odtékají zisky?
Protože ukazují, že vodárna vedle dlouhodobých zisků nese také vysoký finanční závazek.
U přirozeného monopolu, jehož náklady nakonec platí spotřebitelé, je legitimní ptát se, komu takové zadlužení sloužilo a jak se promítá do ceny vody.
Další informace: Výroční zpráva SmVaK 2022 s informacemi o dluhopisech
Protože voda není běžné zboží. Je to základní veřejná služba.
Pokud města a obce ztratí rozhodující vliv nad vodárnou, ztrácí také možnost ovlivňovat, kam směřují peníze vybrané od lidí.
Další informace: Přehled NFPOV k publikaci Transparency International o privatizaci vodárenství
Ne. SmVaK sám uvádí vysoké částky investic a oprav. Za rok 2023 uvedl 1,14 miliardy Kč a za rok 2024 1,2 miliardy Kč.
To ale nemění hlavní otázku: zda by při jiném nastavení mohlo v regionu zůstat více peněz a zda by veřejnost měla nad vodárnou větší kontrolu.
Další informace: Oficiální zpráva SmVaK k výsledkům a investicím za rok 2024
Protože vodu platí každý.
Pokud je systém nastaven tak, že lidé platí rostoucí cenu vody, ale rozhodující vliv nad peněžními toky mají soukromí vlastníci, nejde jen o účetnictví firmy. Jde o veřejný zájem, o peníze občanů a o to, zda voda bude spravována jako služba těm, kdo vše kolem vody platí nebo jako zdroj zisků korporací v modelu dobývání renty.
Další informace: Petice VODA JE ŽIVOT – požadavek na správu vody ve veřejném zájmu
Závěr: voda má sloužit lidem, ne finančním operacím
Příběh SmVaK ukazuje, co se může stát, když města a obce ztratí vliv nad strategickou vodárnou.
Za roky 2000–2024 SmVaK vykázal souhrnný zisk 8,56 miliardy Kč. Podle publikace Transparency International bylo už v letech 2000–2008 po privatizaci vyplaceno 4,1717 miliardy Kč, z toho většina majoritním vlastníkům.
V roce 2015 společnost emitovala dluhopisy za 5,4 miliardy Kč. Cena vody podle přehledu nadace vzrostla z 25,30 Kč/m³ v roce 2000 na 144,07 Kč/m³ v roce 2026.
Každý z těchto údajů znamená něco jiného. Dohromady ale ukazují jeden systémový problém:
Peníze z vody se dostaly mimo skutečnou veřejnou kontrolu, zatímco náklady systému dál platí občané.
Proto má smysl požadovat, aby voda byla spravována jako veřejná služba.
Peníze vybrané od lidí za vodu mají sloužit především vodě, infrastruktuře a občanům. Ne finančním operacím mimo veřejnou kontrolu.
Pravda je první krok k nápravě. A náprava je možná tehdy, když lidé pochopí, co se stalo, kdo za to nese odpovědnost a proč má smysl požadovat změnu.
Pokud chcete, aby voda nebyla zdrojem zisků korporací, můžete pomoci jednoduchými kroky:
Podepište petici VODA JE ŽIVOT
Každý podpis počítá. Podepsání trvá přibližně 15 vteřin.
Pošlete článek dál
Informovanými lidmi nejde tak snadno manipulovat.
Podívejte se, jak vodu řeší váš poslanec
Ukazujeme lidem, kdo z politiků vodu skutečně řeší.
