Tento článek je analytický komentář Nadačního fondu PRAVDA O VODĚ. Cílem je vysvětlit souvislosti kauzy SmVaK na základě veřejných zdrojů.
| SmVaK vykázal za roky 2000–2024 souhrnný zisk 8,56 miliardy Kč. Článek ukazuje, jak toto číslo souvisí s privatizací vodárny, s výplatami prostředků po roce 1999, s emisí dluhopisů za 5,4 miliardy Kč a s růstem ceny vody, kterou nakonec platí občané. Nejde o jeden izolovaný údaj, ale o systémový příběh o tom, komu dlouhodobě slouží peníze vybrané za vodu. |
FAQ: SmVaK – 6 otázek k miliardám ze zisku, dluhu a ceně vody
6 stručných odpovědí k tomu, co ukazují data o SmVaK: privatizace, výplaty miliard po roce 1999, dluhopisy za 5,4 miliardy Kč a růst ceny vody.
Součet 8,56 miliardy Kč za roky 2000–2024 není izolované číslo, ale součást příběhu o privatizaci, výplatách po roce 1999, dluhu a růstu ceny vody.
Článek ukazuje, že toto číslo je potřeba číst v souvislosti s emisí dluhopisů za 5,4 miliardy Kč, se ztrátou přímé kontroly měst a obcí nad vodou a s otázkou, komu dlouhodobě slouží peníze vybrané za vodu.
Nejde o jeden údaj z účetnictví, ale o systémový příběh o správě vody na severní Moravě.
Před rokem 1999 byl SmVaK vodárnou pod výhradní kontrolou měst a obcí, které držely přibližně 90 % akcií.
Publikace Transparency International uvádí, že společnost do roku 1999 nevyplácela dividendy, protože zdroje získané provozováním převážně reinvestovala do rozvoje infrastruktury nebo je ponechávala jako nerozdělený zisk.
Při zachování této vlastnické struktury byla společnost zároveň způsobilým žadatelem o státní i evropské dotace.
PDF: Publikace Transparency International – Kam odtékají zisky
V roce 1999 se dosavadní model začal hroutit kvůli prodeji akcií společnosti SmVaK korporacím a překupníkům.
Ze zápisů z jednání měst podle článku plyne, že akcie se prodávaly bez výběrových řízení a bez znaleckého ocenění, nejprve zhruba za 200–400 Kč a později za 600–800 Kč za akcii, přestože některá města je dříve upisovala za 2 100 Kč za akcii.
Koncem roku 1999 obce ztratily nejprve blokační a následně i majoritní podíl.
Transparency International uvádí, že Anglian Water získala 54,30 % a ONDEO Services 43,57 % během jediného roku.
Podle tabulky uvedené v publikaci Transparency International bylo jen za období 2000–2008 po privatizaci společnosti vyplaceno celkem 4 171,7 milionu Kč.
Z toho 4 108,6 milionu Kč směřovalo majoritním vlastníkům a jen 63,1 milionu Kč obcím a drobným akcionářům.
Samotný rok 2003 znamenal výplatu 2 258 milionů Kč, z čehož majoritní vlastník inkasoval 2 223 milionů Kč.
Podle Transparency International po převzetí podílu provedla skupina Penta restrukturalizaci pasiv, která znamenala přijetí úvěru ve výši 1,75 miliardy Kč.
Tento úvěr měl sloužit k výplatě kapitálového fondu a nerozděleného zisku.
Publikace zároveň uvádí, že Penta si ze SmVaK vyplatila 2,223 miliardy Kč a v roce 2006 svůj podíl prodala společnosti Aqualia.
Na první zadlužení navázala v roce 2015 2. emise dluhopisů SmVaK v hodnotě 5,4 miliardy Kč.
Cena vody podle přehledu Nadace PRAVDA O VODĚ vzrostla od roku 2006 do roku 2026 z 41,61 Kč na 144,07 Kč za m³, tedy o 246,24 %.
Transparency International ve své srovnávací tabulce uvádí, že už v letech 2004–2008 vzrostla cena vodného a stočného u SmVaK o 40,13 %, což řadilo firmu mezi společnosti s nejvyšším růstem ceny vody v daném srovnání.
Článek tento vývoj dává do souvislosti s odlivem zisků a se ztrátou přístupu k dotacím.
Více: Vývoj ceny vody SmVaK
Před rokem 1999 byl SmVaK vodárnou pod výhradní kontrolou měst a obcí
Když se čísla doplní o historii privatizace a zadlužení firmy, vystoupí z toho mnohem vážnější obraz: samosprávy zcela ztratily přímou kontrolu nad vodou a nad miliardami, které lidé platí v ceně vody. Ty jsou vyplácené v podobě dividend mimo Českou republiku.
Součet 8,56 miliardy korun vychází z aktualizované tabulky zisků SmVaK za roky 2000–2024, která je sestavena z výsledovek zveřejněných ve výročních zprávách společnosti SmVaK.
Data vycházejí z výročních zpráv SmVaK, které nadace zveřejnuje na stránce Výroční zprávy (1994-2014) a také jsou na stránkách justice.cz. Na oficiálním webu společnosti SmVaK jsou dostupné pouze od roku 2019.
To ale není celý příběh. Aby bylo jasné, co tato částka znamená, je nutné připomenout, jak SmVaK fungoval před privatizací a co se změnilo poté.
Stav dat: 20. 4. 2026. Rok 2025 k datu zveřejnění článku nebyl zveřejněn.
Zdroj: výroční zprávy SmVaK ve Sbírce listin / justice.cz. Výpočet: prostý součet položek „výsledek hospodaření“ za roky 2000–2024.
Stále aktuální publikace Transparency International ČR – Kam odtékají zisky, popisuje SmVaK jako největší smíšenou vodohospodářskou společnost na Moravě, v níž města a obce držely přibližně 90 % akcií. Podle této analýzy společnost do roku 1999 nevyplácela dividendy, protože zdroje získané provozováním převážně reinvestovala do rozvoje infrastruktury nebo je ponechávala jako nerozdělený zisk. TI současně uvádí, že při zachování této vlastnické struktury byla společnost způsobilým žadatelem o státní i evropské dotace.
Jinými slovy: tento model znamenal, že peníze vybrané od lidí za vodu zůstávaly primárně ve vodárenství. Sloužily trubkám, kanalizacím, úpravnám a čistírnám, ne odlivu zisků mimo region.
Po privatizaci začaly masivní výplaty peněz ven.
Zlom přišel po roce 1999
Ze zápisů z jednání měst (např. Havířov, Nový Jičín, Frýdek-Místek) plyne, že během roku 1999 se začal dosavadní model hroutit kvůli neuváženému prodeji akcií společnosti SmVaK – korporacím a překupníkům.
Z obsahu zápisů z jednání zastupitelstev plyne, že akcie se prodávaly bez výběrových řízení a bez znaleckého ocenění, nejprve zhruba za 200–400 Kč, později za 600–800 Kč za akcii, přestože některá města je dříve upisovala za 2 100 Kč za akcii. Koncem roku 1999 ztratily obce nejprve blokační a následně i majoritní podíl.
TI uvádí, že v té době korporace Anglian Water získala 54,30 % a ONDEO Services 43,57 % během jediného roku.
Díky tomu od roku 2000 již žádné město ani obec nemůže svůj infrastrukturní majetek do společnosti SmVaK vložit a nemůže za to získat akcie SmVaK – tím obce přišly o možnost se přímo starat o infrastrukturní majetek a za to inkasovat podíl na zisku společnosti SmVaK.
Tím politici změnili vlastníka vodárny a současně změnili celý smysl a cíl fungování Severomoravských vodovodů a kanalizací, a. s..
Na okolnosti netransparentních prodejů akcií SmVaK upozornila i ČT
Podle tabulky uvedené v publikaci Transparency International bylo v období 2000–2008 po privatizaci společnosti vyplaceno celkem 4 171,7 milionu Kč, z toho 4 108,6 milionu Kč majoritním vlastníkům a jen 63,1 milionu Kč obcím a drobným akcionářům. Samotný rok 2003 znamenal výplatu 2 258 milionů Kč, z čehož majoritní vlastník inkasoval 2 223 milionů Kč.
To je jádro problému. Nestačí sledovat jen dnešní roční zisk. Je potřeba vidět i to, že po ztrátě kontroly měst a obcí byly ve velkém vypláceny peníze, které vznikaly z plateb lidí za vodu a z hodnot, jež do systému dříve vložila města a obce.
Přehled ročních zisků SmVaK za období 2000–2024. Částky jsou uvedeny v tisících Kč.
Tabulka ročních zisků SmVaK
| Rok | Zisk SmVaK [tis. Kč] | Poznámka |
|---|---|---|
| 2024 | 494 974 | Nejvyšší hodnota v přehledu. |
| 2023 | 405 117 | Součást silného růstu posledních let. |
| 2022 | 436 344 | Nad hranicí 400 mil. Kč. |
| 2021 | 454 660 | Výrazně nad dlouhodobým průměrem. |
| 2020 | 404 521 | Začátek pětiletého součtu přes 2,19 mld. Kč. |
| 2019 | 379 496 | Nad dlouhodobým průměrem. |
| 2018 | 292 789 | Pod průměrem období 2000–2024. |
| 2017 | 298 728 | Stále téměř 300 mil. Kč. |
| 2016 | 362 254 | Mírně nad dlouhodobým průměrem. |
| 2015 | 399 411 | Těsně pod hranicí 400 mil. Kč. |
| 2014 | 410 875 | Nad 400 mil. Kč. |
| 2013 | 388 602 | Vyšší než dlouhodobý průměr. |
| 2012 | 385 149 | Vyšší než dlouhodobý průměr. |
| 2011 | 362 480 | Mírně nad dlouhodobým průměrem. |
| 2010 | 352 813 | Mírně nad dlouhodobým průměrem. |
| 2009 | 359 222 | Blízko dlouhodobému průměru. |
| 2008 | 371 246 | Rok uvedený i v kontextu publikace TI. |
| 2007 | 388 752 | Výrazná výše zisku. |
| 2006 | 245 667 | Pod úrovní dalších let po převzetí Aqualií. |
| 2005 | 280 666 | Vyšší než 2004. |
| 2004 | 230 042 | Rok vstupu skupiny Penta dle TI. |
| 2003 | 355 525 | Rok mimořádné výplaty dle TI. |
| 2002 | 192 254 | Jeden z nižších zisků sledovaného období. |
| 2001 | 178 949 | Pod hranicí 200 mil. Kč. |
| 2000 | 129 533 | Nejnižší hodnota v přehledu. |
| Celkem zisk 2000–2024 Součet všech ročních hodnot v tabulce | 8 560 069 | |
Metodická poznámka: Součet 8,56 mld. Kč vznikl součtem ročních zisků 2000–2024 dle výročních zpráv. Částka nemusí být automaticky totožná s dividendami, ale ty z ní vychází.
Našim cílem je podávat pravdivé informace. Pokud najdete v údajích nějakou chybu, napište nám a my ji ověříme a případně opravíme.
Do hry vstoupila i Penta a dluh
Transparency International uvádí, že po převzetí podílu v roce 2004 provedla skupina Penta takzvanou restrukturalizaci pasiv, která znamenala přijetí úvěru ve výši 1,75 miliardy Kč. Tento úvěr měl sloužit k výplatě kapitálového fondu a nerozděleného zisku.
Stejná publikace dále uvádí, že si Penta v roce 2003 ze SmVaK vyplatila 2,223 miliardy Kč a poté v roce 2006 svůj podíl prodala společnosti Aqualia.
Jak ze SmVaK vyplatit miliardy, které zaplatí lidé v ceně vody?
Tedy nešlo jen o běžné hospodaření vodárny související s prodejem vody. Podle publikace TI byl SmVaK využit jako zdroj výplat a financování operací, které s veřejnou službou občanům nesouvisejí ani vzdáleně.
Názor nadace je, že tento vývoj umožnila rozhodnutí státních institucí a komunálních politiků. Tento názor vychází z publikace TI, výročních zpráv SmVaK a z přehledu vývoje ceny vody.
A tím to neskončilo. V roce 2015 přišly dluhopisy za 5,4 miliardy
Na problém upozornili nejen lidé kolem Nadačního fondu PRAVDA O VODĚ, ale i článek Vodárny nabraly miliardové dluhy, starostové znervózněli, který popsal zadlužení společnosti SmVaK, přes emisi dluhopisů za 5,4 miliardy korun a reakce starostů, kteří už vývoj ve firmě nemohli zásadně ovlivnit.
Existence této emise je zároveň doložena v oficiálních výročních zprávách SmVaK, kde společnost uvádí, že v roce 2015 emitovala dluhopisy v hodnotě 5 400 000 tis. Kč, tedy 5,4 miliardy Kč.
Oficiální výroční zprávy uvádějí, že jediným akcionářem společnosti je španělský koncern AQUALIA CZECH, S. L.
Privatizace znamenala i ztrátu možnosti čerpat dotace z EU
Tohle je zásadní a často opomíjený bod. V důsledku privatizace z roku 1999 přišla společnost SmVaK o postavení oprávněného žadatele o dotace z EU a tím o možnost financovat rozvoj infrastruktury prostřednictvím dotací. Objem investic potřebných pro splnění požadavků evropského práva byl na severní Moravě odhadován na 12 až 15 miliard Kč.
Privatizace tak vedla k nastavení systému, který z vodárenského odvětví odčerpává jak zisky z prodeje vody, tak zdroje dříve vytvořené městy a obcemi při vkládání infrastruktury a zabraňuje i získání externích zdrojů z dotací.
Cena vody vzrostla mezi lety 2006 a 2026 z 41,61 Kč na 144,07 Kč, tedy o 246,24 %
Obhajoba podobných modelů často zní tak, že soukromý vlastník přinese efektivitu a udrží ceny pod kontrolou. Ale cena vody přitom stále rostla a roste.
Transparency International ve své srovnávací tabulce uvádí, že v letech 2004–2008 vzrostla cena vodného a stočného u SmVaK o 40,13 %, což řadilo firmu mezi společnosti s nejvyšším růstem ceny vody v daném srovnání.
Z přehledu vývoje cen, který zveřejňuje Nadační fond PRAVDA O VODĚ, plyne, že to platí i pro následující vývoj, kdy cena vody od roku 2006 do roku 2026 vzrostla o 246,24 %.
To je důležité. Kombinace odlivu zisků, ztráty přístupu k dotacím a současného růstu ceny vody není model, který by chránil občany.
Je fér uvést i stanovisko a čísla samotné společnosti
Pro vyváženost je správné dodat i to, co uvádí přímo SmVaK. Společnost ve své oficiální zprávě za rok 2023 uvedla, že do vodárenské infrastruktury směřovalo v součtu investic a oprav 1,14 miliardy korun a zisk před zdaněním činil 576 milionů korun. Za rok 2024 pak SmVaK uvedl investice a opravy ve výši 1,2 miliardy korun a zisk před zdaněním 628,6 milionu korun.
To otevírá otázku, jak velká část peněz mohla při jiném nastavení zůstat na investice v regionu, kdyby SmVaK nebyl prioritně zaměřený na výplatu zisku do zahraničí. A je třeba si také uvědomit, že opravy, investice i splátku 5 miliardového dluhu, stejně jako všechny náklady na dodávku vody a její vyčištění hradí nakonec jedině spotřebitelé.
To, co uvádí společnost, nemaže základní otázku: komu má voda a peníze vybrané od lidí za vodu sloužit především. Zda veřejné službě a regionu, nebo soukromým vlastníkům a finančním operacím, které veřejnost nekontroluje a nic z nich nemá, ale všechno zaplatí.
Co z toho plyne
Když se spojí tři věci dohromady, obraz je jasný.
Podle nezávislé analýzy Transparency International bylo už v období 2000–2008 po privatizaci vyplaceno 4,17 miliardy Kč, z toho naprostá většina majoritním vlastníkům.
Podle aktualizované tabulky zisků činí součet zisků SmVaK za roky 2000–2024 celkem 8,56 miliardy korun.
A vedle toho firma nese i vysoké zadlužení – emise dluhopisů za 5,4 miliardy Kč, kterou dokládají oficiální výroční zprávy společnosti.
To už nejsou jednotlivé epizody. To je systémový příběh o tom, jak se z vody na severní Moravě stal zdroj miliard soukromých firem v zahraničí, nad nimiž města ztratila kontrolu a musí je v ceně vody platit občané.
Kdo nesl v roce 1999 odpovědnost za ztrátu vlivu měst a obcí nad SmVaK?
Která města a které reprezentace nesly v době zlomu odpovědnost
Když se v letech 1998–1999 akcie SmVaK dostaly z veřejných rukou do rukou soukromých subjektů, nebyl to jen technický převod akcií. Byl to zlom, který ovlivnil, kdo bude rozhodovat o strategické službě, komu potečou zisky a kdo ponese náklady.
Právě proto má smysl podívat se, kdo tehdy stál v čele největších měst na území SmVaK a které subjekty měly po komunálních volbách 1998 nejsilnější postavení v zastupitelstvech. Tato města patřila mezi významné veřejné vlastníky akcií. Právě zde se rozhodovalo, zda voda zůstane pod skutečným vlivem měst a obcí, nebo zda se prostor otevře odlivu zisků, zadlužení a ztrátě veřejné kontroly.
| Město | Nejsilnější subjekt po volbách 1998 | Starosta / primátor v roce 1999 | Strana | Zdroj |
|---|---|---|---|---|
| Ostrava | ODS (33,57 %) | E. Tošenovský | ODS | zdroj |
| Havířov | ČSSD (26,63 %) | Z. Pohl / V. Wicher | ČSSD | zdroj |
| Opava | ODS (23,72 %) | J. Mrázek | ODA | zdroj |
| Karviná | ČSSD (31,80 %) | L. Kuznik | ČSSD | zdroj |
| Frýdek-Místek | ODS (23,18 %) | Z. Stolař | ODA | 1 / 2 |
| Třinec | SNK-CELK / nezávislí (21,30 %) | I. Petrov | SNK / nezávislí | 1 / 2 |
| Nový Jičín | ODS (26,95 %) | P. Wessely | KDU-ČSL | 1 / 2 |
| Český Těšín | ČSSD (19,20 %) | Z. Budínský (do 16. 6. 1999), dál zjišťujeme | ODS / zjišťujeme | zdroj |
| Krnov | ČSSD (21,13 %) | J. Hercig | ČSSD | 1 / 2 |
| Kopřivnice | ODS (37,21 %) | J. Tichánek | ČSSD | zdroj |
| Bohumín | ČSSD (47,61 %) | P. Vícha | ČSSD | zdroj |
| Orlová | ČSSD (26,27 %) | B. Bobák | ČSSD | zdroj |
| Bruntál | ČSSD (22,20 %) | P. Krejčí | zjišťujeme | zdroj |
| Hlučín | KDU-ČSL (35,58 %) | P. Adamec | KDU-ČSL | 1 / 2 |
| Frenštát pod Radhoštěm | ODS (24,80 %) | zjišťujeme | zjišťujeme | zjišťujeme |
| Frýdlant nad Ostravicí | KDU-ČSL (26,73 %) | zjišťujeme | zjišťujeme | zjišťujeme |
| Bílovec | ČSSD (20,93 %) | zjišťujeme | zjišťujeme | zjišťujeme |
| Studénka | KSČM (20,11 %) | L. Šobich | ODS | 1 / 2 |
| Odry | KDU-ČSL (22,68 %) | zjišťujeme | zjišťujeme | zjišťujeme |
| Příbor | ODS (23,51 %) | M. Strakoš | ODS | 1 / 2 |
Přehled ukazuje, že v rozhodujícím období měly na klíčových radnicích nejsilnější postavení především ODS, ČSSD a KDU-ČSL. V některých městech hrála roli i místní sdružení a nezávislí kandidáti.
O osudu akcií SmVaK tak nerozhodovala anonymní síla ani „trh“. Rozhodovaly o něm konkrétní radnice, konkrétní vedení měst a konkrétní lidé. A právě zde začíná řetězec důsledků, které občané regionu pociťují dodnes: drahá voda, odtok zisků mimo region, zadlužení a ztráta vlivu veřejného sektoru nad strategickou službou.
Pozn. Ostrava: neměla v SmVaK akciový podíl, získala podíl v OVAKU.
Závěr
Nastavení systému vyvolává legitimní otázku, zda peníze z vody slouží primárně veřejné infrastruktuře a občanům.
Voda není obyčejné zboží. Je to základní veřejná služba a přirozený monopol. Právě proto je nutné se ptát, jak je nastaven systém, v němž lidé platí cenu vody, ale rozhodující vliv nad peněžními toky obce a města ztratily. Jde o širší souvislost mezi privatizací, výplatami prostředků po roce 1999, vysokým zadlužením a dlouhodobým růstem ceny vody.
Zveřejněná data ukazují, že SmVaK vykázal za roky 2000–2024 zisk 8,56 miliardy Kč. Publikace Transparency International zároveň uvádí, že v letech 2000–2008 bylo po privatizaci vyplaceno 4,1717 miliardy Kč. Vedle toho firma emitovala dluhopisy za 5,4 miliardy Kč a cena vody mezi roky 2006 a 2026 vzrostla o 246,24 %. Každý z těchto údajů znamená něco jiného.
Teprve dohromady v souvislostech ukazují, proč má smysl požadovat veřejnou kontrolu, transparentnost a takové nastavení vodárenství, v němž peníze vybrané za vodu slouží především vodě, infrastruktuře a lidem.
Pravda je první krok k nápravě, tzn. aby správa vody nebyla nastavena ve prospěch úzké skupiny vlastníků, ale ve prospěch občanů, měst a budoucnosti celé infrastruktury. Voda má sloužit lidem. Peníze vybrané za vodu mají sloužit především vodě.
Chcete pomoci to napravit?
Pak se přidejte k 80 500+ občanům, kteří společně prosazují vrácení vody lidem, přes úpravu zákonů a vyšetření, jak se korporace jako Aqualia a Veolia dostaly k miliardám z naší vody.
📢 Pomohl vám tento článek? Sdílejte ho s ostatními.
