Po 21 letech marného čekání na spravedlnost žádám p. Decroix, aby prověřila práci soudců v kauze, která ovlivňuje životy 300 000 lidí
Už 21 let soudy řádně neřeší, zda voda na Kladensku byla předána legálně či podvodně. Jde o miliardy i důvěru lidí v justici.
Vrchní soud v Praze rozhodoval již čtyřikrát. Ústavní soud přikáže: jednejte! Ministerstvo spravedlnosti přizná: porušili právo. Ale soudy jednají dál pochybně jako předtím.
Spravedlnost, která se plazí jako šnek, přestává být spravedlností.
Proto jsem dne 20. června 2025 nové ministryni spravedlnosti, Evě Decroix (ODS), stejně jako předtím P. Blažkovi a M. Benešové zaslal informace a oficiální podnět k forenznímu auditu jednání soudců Městského a Vrchního soudu v Praze v kauze Vodárny Kladno-Mělník (VKM).
Co dělá 21 let justice v Praze v kauze VKM?
Už 21 let se u Městského a Vrchního soudu v Praze „řeší“, proces, který je zákonnou podmínkou k tomu, aby mohly být uzavřeny smlouvy, na základě kterých, Veolia ovládla monopol prodeje vody na Kladensku na místo městské vodárny.
Zda tento stav nastal legálně nebo nastal protiprávně, s velkou pravděpodobností na základě organizované trestné činnosti. Jestli smlouvy, které v roce 2004 předaly správu vody koncernu Veolia, vznikly po právu.
300 000 obyvatel Kladenska a Mělnicka mezitím platí 21 let jednu z nejvyšších cen vody v České republice. Současně stamiliónové zisky inkasuje Veolia a z VKM „odplavalo“ cca –300 milionů Kč, i když starostům bylo řečeno, že 176 milionů „připlave“.
Ústavní soud ČR v roce 2017 na základě mé ústavní stížnosti soudům nařídil: „Rozhodněte bez průtahů, v souvislostech, podle důkazů.“ Máme rok 2025 a ještě stále to neudělaly.
Ministerstvo spravedlnosti mi v roce 2019 dalo za pravdu, že práci soudců, hodnotí negativně, jako porušení mého práva na spravedlnost, jako nesprávný úřední postup a v části i jako soudní zvůli.
- Zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze mi také dal za pravdu a u soudu navrhl, aby soud prohlásil usnesení schvalující Smlouvu o prodeji části podniku Veolii za neplatné.
A výsledek?
Čtvrté (!) rozhodnutí soudců Vrchního soudu v Praze (VSP) v roce 2025. Důkazy ve spise jsou, navrhl jsem jejich provedení – ale soud je ani po 21 letech řádně neprovedl neposoudil.
Eva Decriox z Ministerstva spravedlnosti veřejně hlásá
Co požaduji?
Forenzní audit spisů (tedy nezávislou revizi práce soudců) – nechť někdo nestranný spočítá neprovedené důkazy, zbytečná vracení a roky ticha – toho ticha, které zametlo pod koberec jak pravdu, tak právo na spravedlivý proces.
Určení konkrétních viníků – soudci, kteří nerespektovali nález ÚS a judikaturu, jsou zodpovědní za průtahy a za škody. Ať čelí kárné odpovědnosti.
Dočasné vyřazení z rozhodování – do vydání rozhodnutí v kárném řízení, ať tito soudci nemají možnost rozhodovat o dalších sporech, kde jde o stamiliónové kontrakty a pokud z řízení vyplyne jejich opakované porušování mého práva, pak ať jako soudci skončí.
Regres státu – peníze mi vyplacené jako odškodné (cca 150 tis. Kč a prokazatelné škody (300 mil. Kč + stamiliony vyvedené z VKM) nechť stát vymáhá po těch, kdo je způsobili a těch, kdo brání prosazení vymahatelnosti práva, viz stanovisko Ministerstva spravedlnosti z roku 2019
Zajištění rychlého řádného meritorního posouzení věci VKM do šesti měsíců – a ať věc rozhodne jiný senát – pro vyloučení pochybností o podjatosti, nebo o něčem, co by veřejnost nazvala mnohem ostřeji.
Otevřená komunikace a veřejná kontrola – Nechť ministerstvo zveřejní zprávu o výsledcích dohledu a přijatých opatřeních do 30 dnů od ukončení auditu.
Pravidelný monitoring délky řízení u obchodních věcí s významným dopadem na veřejné služby (voda, energie).
- Písemné sdělení o zahájení dohledu do 30 dnů od doručení žádosti a průběžné informování o dílčích krocích a konečném stavu šetření.
Shrnutí: Proč jsem se na Ministerstvo spravedlnosti obrátil?
Co požaduji?
- Audit práce soudců Vrchního soudu v Praze – proč 21 let blokují rozhodnutí?
- Zjištění odpovědných osob za ignoraci důkazů a nálezů Ústavního soudu.
- Vyvození osobní odpovědnosti – včetně kárného řízení.
- Náhrada škod, které vznikly městům a občanům.
- Zabránění opakování – soudci nesmí dále rozhodovat v podobných kauzách.
- 30letá smlouva vs. 21 let trvání soudů – spravedlnost na šnečích „nožičkách“
Dva vrchní soudy, dva opačné rozsudky – co soud, to jiný metr.
Rozdíl proti slibům 300 milionů = soud – „nic závažného“ se prý nestalo – kabaret.
Jaké jsou důkazy?
- Dva nálezy Ústavního soudu (2015 a 2017) – soudy mají věc rozhodnout.
- Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci – jasně označil jednání za protiprávní.
- Stanoviska Ministerstva spravedlnosti – stát uznal chybu a přiznal újmu.
- Desítky důkazů u soudu, které nebyly nikdy posouzeny.
Proč to všechno?
Protože nejde „jen“ o soud – jde o právo 200 000 občanů na spravedlnost, o miliardové škody, a o to, jestli je česká justice slepá – nebo jen kouká jinam.
Přidejte svůj hlas pro vyšetření toho, jak se korporace dostaly k naší vodě. Již to požaduje 78.300 občanů
| 🏛 Vrchní soud v Olomouci | 🏛 Vrchní soud v Praze |
|---|---|
| Rozhodl v roce 2016 – rok po nálezu Ústavního soudu | Rozhoduje až v roce 2025 – 9 let po nálezu |
| Důkazy věcně posoudil v časové řadě a souvislostech | Důkazy nebyly provedeny ani po 21 letech |
| Prohlásil usnesení valné hromady za neplatné | Protiprávní jednání uznal, ale usnesení ponechal platné |
| Oznámil, že cílem bylo skryté ovládnutí Vak Zlín | Nezkoumal skutečný cíl Veolie ve VKM |
| Odkázal se na zásadu „in fraudem legis“ (obcházení zákona) | Tuto zásadu zcela ignoroval |
| Rozhodnutí je srozumitelné a obhajuje veřejný zájem | Rozhodnutí je nečitelně rozporuplné, zpochybňuje logiku i právo |
| Přiznal občanům právo na nápravu a ochranu vodárny | Legitimoval protiprávní stav a posílil koncern |
Odkazy na důkazy
- Dopis Veolie Ministerstvu zemědělství – hlasujte pro Smlouvy s námi.
- Ministerstvo zemědělství nesmí hlasovat pro smlouvy s koncerny, dokud nebude doloženo, že to je ekonomicky výhodné.
- Tunel VKM u Vrchního soudu v Praze
- Jak se dělí zisk z vody v Kladně neb O co přišli občané Kladenska – ZDE
- 1. Rozsudek kauza tunelu VKM – protiprávně lidé z Veolie do vedení VKM
- 1. Rozsudek v kauze tunelu Vak Zlín – lidé z Veolie protiprávně ve Vak Zlín
- 2. Rozsudek v kauze tunelu Vak Zlín – sám sobě vyvedu zisky
- Lživá Zpráva představenstva Vodárny Kladno Mělník o prodeji podniku
Externí odkazy
- Jak korporace bohatnou na vodě?
- ČT 2 NEDEJ SE: Naše voda, vaše peníze 11.5.2025
- INSTAGRAM: Vy se 15 let snažíte?
- Čí zájmy hájí bývalý předseda SOVAKU František Barák: měst nebo koncernů?
- Lidé z Veolie se dostali do orgánů VKM protiprávně
- Korporátní profil Veolie
- Usnesení Vrchního soudu v Olomouci VAK ZLÍN Cmo 2002/2014-3534, ze dne 22.11.2016
- Usnesení Vrchního soudu v Praze VKM VH 15-9-2004 – usn. 7 Cmo 316_2024-1465 ze dne 2.4.2025
Často kladené otázky?
Ministerstvo zemědělství nedoložilo výhodnost provozních smluv s koncerny žádnou věrohodnou ekonomickou analýzou. Přesto v roce 2004 hlasovalo na valných hromadách městských vodáren ve Zlíně i na Kladně–Mělníku ve prospěch těchto smluv, a to v přímém rozporu s předchozím písemným pokynem tehdejšího ministra zemědělství Palse, který zakázal hlasovat bez prokazatelného doložení výhodnosti.
Ministerstvo, konkrétně ředitel sekce vodního hospodářství inženýr Kendík, na opakované dotazy odpověděl pouze formálně, že hlasoval „v souladu s návrhem hlasování“, aniž by doložil jakékoliv konkrétní ekonomické podklady.
Veřejně nikdy nebyly zveřejněny žádné dokumenty, analýzy ani posudky, které by potvrzovaly, že smlouvy s koncerny byly pro města a občany výhodné. Naopak všechny dostupné důkazy, včetně rozsudků Vrchního a Ústavního soudu, potvrdily, že tyto smlouvy byly nevýhodné a sloužily k vyvedení zisků z vodáren do zahraničí.
NENÍ TŘEBA NIC ZNÁRODŇOVAT
Soudy již potvrzují, že korporace jsou u naší vody často protiprávně. Příklad ZDE. Lidé za to odpovědní patří před soud. Za své jednání musí nést odpovědnost.
Co bylo zcizeno, musí být vráceno. Přes soudy lze vrátit vodu lidem. Kde nelze prokázat protiprávnost, jsou smlouvy s koncerny na dobu určitou a ty končí.
Více ZDE
SOVAK je organizace zastupující provozovatele vodáren. Již dvě desetiletí hi ovládají především společnosti napojené na koncerny, a proto logicky prosazuje především modely výhodné pro prodejce vody, ne pro občany, města a stát.
Příklad Vodovody a kanalizace Přerov (Vak Přerov) jasně dokládá, že když správu vody drží městská vodárna v rukou měst a obcí, přináší to lidem hmatatelné výhody. Zisk z vody zůstává ve vodárenském systému, investuje se do obnovy potrubí, modernizace čistíren a infrastruktury, a města mají plnou kontrolu nad cenou vody i plánováním investic.
Vak Přerov díky zachování smíšeného modelu vodárny, kde města spravují a zároveň provozují vodu, dokázal za posledních 30 let investovat:
2,3 miliardy Kč z vlastních zdrojů do infrastruktury,
získat 910 milionů Kč z dotací EU,
a celkové investice do rozvoje a oprav přesáhly 3,7 miliardy Kč.
Zatímco koncerny jako Veolia nebo Suez vyvádí zisky do zahraničí, v Přerově zůstávají všechny zisky z vody v regionu, slouží na obnovu infrastruktury a na podporu programů, které snižují náklady občanům i životnímu prostředí.
Občané v Přerově mají díky tomu stabilní cenu vody, která odpovídá reálným nákladům, nikoliv zisku akcionářů koncernu.
všechny peníze zůstávají v systému a slouží lidem, ne korporacím.VPeníze vybrané od občanů zůstávají v systému a slouží lidem, ne korporacím.
Přímé finanční přínosy pro občany:
Úspora 30 milionů EUR ročně, které dříve odtékaly jako zisk do kapes soukromých firem (Veolia, Suez).
Snížení ceny vody o 8 % během prvních deseti let po převzetí správy městem.
Veškeré peníze z vodného a stočného zůstávají ve vodárenském systému a jsou využívány pro zlepšení služeb, infrastruktury a ochranu vody.
Sociální přínosy:
Zajištěn přístup k pitné vodě i pro sociálně slabé domácnosti prostřednictvím sociálních tarifů.
Vznikla vodní solidarita, která pomáhá domácnostem v tíživé finanční situaci.
Ekologické a zdravotní přínosy:
Zvýšená ochrana vodních zdrojů, spuštění programů na zlepšení kvality vody.
Finanční a technická podpora zemědělců k ekologickému hospodaření, což vedlo k poklesu pesticidů a dusitanů v povrchových vodách, a tím i k nižším nákladům na úpravu pitné vody.
Spravedlnost a transparentnost:
Rozhodování o vodě probíhá veřejně, město je zodpovědné voličům, ne soukromým akcionářům.
Občané mají kontrolu nad tím, kam jdou jejich peníze, a mohou ovlivňovat plánování investic do infrastruktury.
Strategické dlouhodobé plánování:
Stabilita cen, protože město si může plánovat investice podle potřeb obyvatel a podle reálného stavu infrastruktury.
Zisk se reinvestuje, neodtéká do ciziny ani do zisků akcionářů.
Veolia Ministerstvu zemědělství tvrdila, že připravuje provozní model vodárenství v městských společnostech Vodovody a kanalizace Zlín (Vak Zlín) a Vodárny Kladno – Mělník (VKM).
Zástupci Veolie v dopisu Ministerstvu zemědělství dokonce slibovali konkrétní částky dotací (pro Zlín 660 milionů Kč, pro VKM 800 milionů Kč).
Jak potvrdily soudy i realita – vodárny o možnost žádat o dotace z EU skutečně přišly.
Veolia se stavěla do pozice garanta získání dotací, přestože podle tehdy platných pravidel EU bylo zřejmé, že po uzavření provozních smluv městské vodárny o postavení oprávněných přijdou.
Děkujeme za sdílení, podporu a komentáře
