Město přitom muselo hradit opravy infrastruktury a způsobenou škodu odhadovalo na miliony korun ročně
Tento článek shrnuje případ, kdy koncern jako provozovatel vybíral stočné od občanů, ale městu jako majitelovi části kanalizace neplatil a podle citací v reportáži k tomu neměl odpovídající oprávnění. I ta města, která žádné smlouvy s koncerny neuzavřela, zjišťují, že Veolia vybírá stočné, inkasuje zisk a obci za nájem infrastruktury neplatí.
Tento případ odhaluje širší nekalé dění ve vodárenství, kdy jsou peněžní toky z vody odděleny od vlastnictví infrastruktury. Tento stav Nadace PRAVDA O VODĚ dlouhodobě analyzuje a jeho zakladatelé toto úspěšně rozkrývají u soudů. Více zde – Rozsudky
Ve zkratce
V Novém Strašecí provozovatel (Veolia) vybíral stočné od obyvatel, ale městu jako vlastníkovi části kanalizace neplatil nájem.
- Město vlastní větší část kanalizační infrastruktury.
- Provoz zajišťuje soukromý subjekt, který inkasuje stočné.
- Město z tohoto provozu nedostává zaplaceno.
- Opravy a havárie hradí město ze svého rozpočtu.
- Odhadovaná ztráta je 2–3 miliony Kč ročně.
- Podle citací v reportáži chybí pro část infrastruktury smlouva i odpovídající povolení.
Detailní průběh případu a důkazy najdete níže v přepisu reportáže a FAQ.
FAQ: Veolia vybírá stočné, ale městu neplatí
8 stručných odpovědí vysvětlujících situaci, kdy provozovatel inkasuje stočné, ale vlastník infrastruktury z toho nemá příjem.
Je to problém proto, že vlastník kanalizace nese náklady, ale nedostává příjem z jejího užívání.
V Novém Strašecí město vlastnilo větší část kanalizace, ale stočné vybíral provozovatel, který městu za užívání infrastruktury neplatil. Město přitom samo hradilo havárie a opravy.
To znamená, že peníze od občanů nejdou zpět do obecního majetku, ale mimo kontrolu vlastníka infrastruktury.
V Novém Strašecí město vlastnilo větší část kanalizace, ale stočné inkasoval jiný subjekt.
Město vlastnilo přes 10 km kanalizace, zatímco VKM asi 4 km. Provoz zajišťovaly Středočeské vodárny ze skupiny Veolia, které platily jen VKM, nikoli městu.
Město zároveň samo financovalo opravy a odhadovalo ztrátu 2 až 3 miliony ročně.
Ne, zákon neumožňuje provozovat kanalizaci bez smlouvy s vlastníkem.
Krajský úřad může vydat povolení jen tomu, kdo kanalizaci vlastní, nebo má smlouvu, která ho k provozování opravňuje.
V popsaném případě měly vodárny povolení jen na část infrastruktury.
Více: Rozsudky
Bezdůvodné obohacení znamená, že někdo užívá cizí majetek a bere z něj výnosy bez právního důvodu.
Pokud provozovatel používá infrastrukturu obce bez dohody, musí získané peníze vrátit.
Nelze podnikat na cizím majetku zdarma a zároveň nechat vlastníka platit opravy.
Více: Soudní obrana vodáren
Cena stočného může zahrnovat obnovu sítě, ale vlastník tyto peníze nemusí skutečně dostat.
V reportáži se uvádí cena přes 77 Kč/m³, z toho 33 Kč stočné, ale město tvrdilo, že z provozu nic nedostává.
Opravy tak financovalo z vlastního rozpočtu.
Více: Cena vody v ČR
Po předání správy vody soukromým firmám obce ztratily část kontroly i možnost čerpat dotace.
Evropská komise upozorňovala na nevýhodnost těchto smluv už od roku 2004.
Více: Video: Pravda o vodě
Případ Nového Strašecí je součást širšího problému českého vodárenství.
Po privatizaci často provozovatel inkasuje peníze, zatímco obce nesou náklady a ztrácí kontrolu.
Více: Soudní rozhodnutí
Níže je redakčně upravený přepis reportáže Reportérů ČT doplněný o vysvětlení souvislostí a odkazy na důkazy.
Filip Černý, reportér ČT
Reportáží o obchodu s vodou jsme v našem pořadu odvysílali už několik. Upozorňovali jsme na překotné rozprodání vodáren, potrubí i čističek, po kterém obce ztratily přímou kontrolu nad prodejem vody a také nárok na evropské dotace. Tentokrát jsme vyrazili do malého středočeského městečka Nové Strašecí. Jeho příběh ukazuje ještě jednu tvář tohoto výnosného byznysu – sílu nadnárodních koncernů, které vodovody a kanalizace provozují.
Nové Strašecí vlastní kanalizační potrubí a také se o něj stará. Firma Veolia potrubí provozuje, vybírá stočné, ale o výdělek se s městem nedělí a podniká tedy bez platného povolení. Více v reportáži Davida Macháčka.
Co se stalo v Novém Strašecí?
Karel Filip, starosta Nového Strašecí
Jsme v Novém Strašecí, kudy prochází kanalizace. Kanalizace, přestože ji vlastní město, městu nepřináší ani korunu, ačkoli se stočné vybírá. Na začátku roku zde byla nahlášena havárie – došlo k ucpání kanalizace a splašky vytékaly do polí. Město muselo na své náklady opravit kanalizační trubky.
Tady mám fakturu – faktura je na částku 107 tisíc korun. Jenže protože nemáme žádné příjmy od provozovatele, museli jsme peníze najít někde jinde. Tyto prostředky byly vzaty z rozpočtu určeného na veřejné osvětlení.
Jan Bureš, zastupitel Nového Strašecí
V našem městě jsou dva vlastníci kanalizace: jedním je město a druhým společnost Vodárny Kladno-Mělník (VKM – Jak se dělí zisky z vody na Kladensku mezi VKM a Veolii?).
VKM vlastní více než 4 kilometry kanalizačních trubek, zatímco město vlastní více než 10 kilometrů.
Kdo vlastní kanalizaci a kdo vybírá stočné?
David Macháček, reportér ČT
V kanalizačním potrubí se skrývá milionový problém. Akciová společnost Vodárny Kladno-Mělník vlastní červeně vyznačené potrubí, městu patří to modré.
Ani jeden z vlastníků však nezajišťuje provoz – tedy to, co se děje se splašky, které odtékají z domů.
Provoz má na starosti tzv. provozovatel. V Novém Strašecí to jsou Středočeské vodárny patřící do skupiny Veolia.
Tyto vodárny od roku 2004 přivádějí do města pitnou vodu a odvádějí splašky pryč. Jenže za používání potrubí, které pro svůj byznys potřebují, platí pouze jednomu vlastníkovi, firmě VKM. Druhý vlastník, tedy město, nedostává ani korunu.
Stanislav Bulva, VKM
Středočeské vodárny mají uzavřenou provozní smlouvu, která byla schválena v roce 2004. (Pozn. Na základě podvodných informací a lží předaných a sdělených starostům.)
Jedná se o pronájem majetku VKM a zároveň provozování tohoto majetku. Na základě této smlouvy Středočeské vodárny provozují majetek VKM v oblasti kanalizací na území města Nové Strašecí. (Jsou podány žaloby, aby soud rozkryl protiprávnost tohoto jednání.)
A upravuje tato smlouva i platby za pronájem? Ano, upravuje. Dostáváme nájemné z tohoto majetku ve výši odpisů majetku, který se nachází na území města Nové Strašecí. Je ale potřeba zdůraznit, že se jedná o majetek VKM.
David Macháček, reportér ČT
Městu však Středočeské vodárny neplatí za užívání jeho kanalizačních trubek vůbec nic.
Přitom stočné – tedy poplatek za odvod a likvidaci odpadní vody – vybírají vodárny po celém městě.
Karel Filip, starosta Nového Strašecí
Zde jsme na dalším místě – u přečerpávací stanice pro město. V loňském roce zde došlo k havárii a město muselo financovat opravu této havárie ve výši 40 tisíc korun. V současné době nás čeká další oprava, jejíž náklady budou činit zhruba půl milionu korun.
O kolik peněz město každoročně přichází?
Jan Bureš, zastupitel Nového Strašecí
To, že nedostáváme ze stočného nájemné od Veolie, odhadujeme, že přicházíme o 2 až 3 miliony korun ročně.
Karel Filip, starosta Nového Strašecí
Není normální, aby někdo podnikal na vašem majetku a když na tomto majetku dojde k nějaké škodě, aby poté řekl: „Tady máte váš majetek, opravte si to sami.“ Pro mě je to nepřijatelné.
David Macháček, reportér ČT
V českém vodárenství to po jeho privatizaci v 90. letech není nic neobvyklého.
Naposledy jsme reportáž o tom, kdo na vodě vydělává, vysílali letos v únoru. Evropskou komisi vyděsilo, že českomoravské obce předaly provozování vodovodů a kanalizací soukromým firmám a že se tak na desítky let zbavily výdělků i kontroly.
Michaela Jandeková, Ministerstvo životního prostředí
Evropská komise už od roku 2004 upozorňovala na to, že provozní smlouvy jsou nastaveny ve velký neprospěch vlastníků těchto vodohospodářských sítí, což byly obce. Ve velkém nepoměru šly prostředky provozovatelům, tedy soukromým firmám.
David Macháček, reportér ČT
Zatímco únorová reportáž upozorňovala na to, jak prodělávají obce, které svůj majetek pronajaly příliš levně nebo se ho zbavily výměnou za podhodnocené akcie, v Novém Strašecí je situace ještě o stupeň horší. Město se majetku ani nezbavilo, ani nepřistoupilo na nevýhodnou smlouvu, ale nijak si tím nepomohlo.
Středočeské vodárny (Veolia) začaly v roce 2004 jeho potrubí používat bez smlouvy a zadarmo.
Karel Filip, starosta Nového Strašecí
Na tom systému, kdy trubky patří městu a stočné vybírá někdo jiný – tedy Veolie – město tratí 2 až 3 miliony korun ročně.
Jan Bureš, zastupitel Nového Strašecí
Za celou dobu, co tato anomálie trvá, přišlo město o více než 20 milionů korun.
Jakub Kleindienst, bývalý starosta Nového Strašecí
„Když jsme v roce 2004 zjistili, že se společnost VKM rozděluje na vlastnickou a infrastrukturní část, snažili jsme se s novou společností Středočeské vodárny uzavřít smlouvu o provozování nebo alespoň nájemní smlouvu. Měli jsme představu, že nájem bude někde kolem 750 tisíc korun ročně,“ popisuje situaci městský zástupce.
Nicméně pokaždé dorazila smlouva, která byla jiná a zahrnovala nájemné v řádu několika desítek korun ročně.
Co říkají úřady a zákon?
David Macháček, reportér ČT
Nevýhodnou smlouvu město odmítlo podepsat a s vodárnami se na ceně za pronájem potrubí nikdy nedohodlo.
Vedení Středočeských vodáren slíbilo, že podá k celé situaci vysvětlení v rozhovoru před kamerou. Mělo se tak stát přesně před týdnem.
Tisková mluvčí VKM
„Dobrý den. Znovu, my jsme si psali…“ Já tady nemám ani duši.“
David Macháček, reportér ČT
„Dobrý den. Já se jenom zeptám, proč ten rozhovor nemůže proběhnout?“
Tisková mluvčí VKM
„Ne, takhle – představenstvo rozhodlo. Já vám nedokážu říct tady vlastně názor vedení a dál nevím.“
David Macháček, reportér ČT
„No, já jsem korektně požádal o rozhovor. Vy jste potvrdila, že proběhne v pondělí v deset hodin.“
Tisková mluvčí VKM
„Ano. No, pak vedení připravilo písemné stanovisko a požádalo mě, abych vám napsala, že se bude vyjadřovat pouze písemně.“
David Macháček, reportér ČT
Jak tedy po zrušeném rozhovoru vedení Středočeských vodáren vysvětluje, že užívá městské kanalizační potrubí bez řádné smlouvy?
Veolia Voda
Město Nové Strašecí bez zjevného důvodu předkládané návrhy nepodepsalo, respektive se k celé věci nevyjadřovalo.
Jakub Kleindienst, bývalý starosta Nového Strašecí
Jednali jsme mnohokrát, ale pokaždé to skončilo úplně stejně. Vždycky nám přišla zpátky smlouva, která byla pro nás nebo pro město zcela nevýhodná.
David Macháček, reportér ČT
Za sedm let se oběma stranám nepodařilo žádnou smlouvu uzavřít. Po celou dobu si ale Středočeské vodárny nechávají veškeré vybrané stočné.
Jakub Drábek, advokát
Pokud se tady bavíme o tom, že provozovatel vodovodu a kanalizací používá infrastrukturu obcí, případně soukromých subjektů, aniž by byl s vlastníkem domluven, dopouští se zcela nepochybně bezdůvodného obohacení. Každý, kdo se dopouští bezdůvodného obohacení, je povinen toto bezdůvodné obohacení vydat.
David Macháček, reportér ČT
Středočeské vodárny ale na otázku, jak naložily se stočným, které vydělaly na městském potrubí, neodpovídají.
Pro město je to přitom klíčová věc. Lidé v Novém Strašecí platí druhé nejvyšší vodné a stočné v celé republice. Zatímco třeba obyvatelé Trutnova platí za jeden kubík vody necelých 55 korun a v Praze nebo v Brně to je 60 korun, v Novém Strašecí stojí kubík vody více než 77 korun. Dražší už je pouze voda v Táboře.
Ze 77 korun za každý kubík vody připadá 44 korun na vodné a 33 korun na stočné.
Ze stočného pak lidé v každém kubíku platí přibližně 10 korun na údržbu a obnovu kanalizační sítě.
Vladimír Chaloupka, Ministerstvo zemědělství
Celorepublikově je z ceny přibližně 34 % věnováno na obnovu a opravy vodovodních zařízení, protože ta samozřejmě stárnou a musí se průběžně obnovovat. Vytváří se nebo je vytvořen fond obnovy těchto zařízení a jeho financování pochází z těchto prostředků.
David Macháček, reportér ČT
Každý rok se v Novém Strašecí zpracovává přibližně 200 000 kubíků odpadní vody. Na stočném se tak za loňský rok vybralo přes 6 milionů korun. Do fondu na údržbu a rozvoj sítě měly přibýt zhruba 2 miliony korun.
Od roku 2004, kdy kanalizaci v Novém Strašecí provozují Středočeské vodárny, to je i přes proměnlivou výši stočného více než 10 milionů korun.
Jan Bureš, zastupitel Nového Strašecí
Středočeské vodárny jsme upozornili na to, že provozují naši kanalizační síť bez oprávnění, že nám nedávají žádné nájemné, a budeme požadovat zpětné doplacení nájemného.
David Macháček, reportér ČT
No a co vám na to řekli, jak se tvářili?
Jan Bureš, zastupitel Nového Strašecí
Zatím nám ještě na tuto otázku neodpověděli.
David Macháček, reportér ČT
Pátrání po tom, kde skončily miliony z vybraného stočného, odhalilo ještě další problém. Středočeské vodárny působí na té části Nového Strašecí, kde kanalizační potrubí patří městu, v rozporu se zákonem. Na svou činnost nemají povinnou státní licenci.
Podnikání na cizím majetku v rozporu se zákony?
Vladimír Chaloupka, Ministerstvo zemědělství
Provozovat něco bez uzavření smlouvy zákon neumožňuje.
Krajský úřad, který vydává povolení k provozování, má ze zákona povinnost udělit takové povolení pouze osobám, které buď samy vodovody a kanalizace vlastní, nebo mají smlouvu s vlastníkem, která je opravňuje tyto vodovody a kanalizace provozovat.
Markéta Vítková, Krajský úřad Středočeského kraje
Krajský úřad vydal povolení pro provozování kanalizace společnosti Středočeské vodárny pouze na tu část kanalizace, která patří společnosti VKM. Co se týče té části kanalizace, která patří městu Nové Strašecí, na tu společnost Středočeské vodárny povolení nemá.
David Macháček, reportér ČT
Středočeské vodárny své podnikání bez platné licence nevysvětlují. V písemné odpovědi pouze tvrdí, že nikdy neprovozovali majetek ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích.
Karel Filip, starosta Nového Strašecí
Já pořád vidím nedostatky v tom, že někdo na vašem majetku podniká a nedá vám z toho ani korunu. Je to bez provozovatelské smlouvy a výsledek je takový, že když se potom na tom majetku něco opravdu stane, řeknou:
„Tady ten majetek máte, opravte si to, a my to budeme provozovat dál. Nedáme vám za to ani korunu.“
Pro mě je toto nepřijatelné a nepochopitelné.
Co z případu Nového Strašecí plyne?
- koncern Veolia jako neoprávněný provozovatel městské kanalizace vybíral stočné,
- město jako vlastník části kanalizace z toho nemělo příjem,
- město neslo náklady na opravy,
- v článku jsou popsány i problémy smlouvy a povolení,
- případ ukazuje širší problém nastavení správy vody v ČR.
📢 Pomohl vám tento článek? Sdílejte ho s ostatními.
Závěr
Vodárenský „byznys“ v Česku opět ukazuje pravou tvář – města, která vlastní infrastrukturu, nemají z provozu kanalizací žádný zisk, zatímco koncern Veolia si i bez platných smluv a povolení přivlastňuje miliony.
Případ Nového Strašecí, kde Veolia využívá městské kanalizační potrubí zdarma, je jen jedním z mnoha důkazů toho, jak absurdní systém umožňuje vyvádění peněz placených občany za vodu do soukromých rukou. Město nemá z provozu ani korunu, ale opravy havárií hradí ze svého rozpočtu – na úkor veřejných služeb. Přestože jde o protiprávní podnikání, krajské úřady a stát nezasáhly.
Kolik dalších měst přichází o miliony stejným způsobem? Kolik let ještě budou občané platit za vodu, ze které bohatnou koncerny místo místních komunit?
Tuto neférovou praxi dlouhodobě odhaluje a napravuje Nadační fond PRAVDA O VODĚ, který rozkrývá protiprávní smlouvy, poukazuje na machinace s veřejným majetkem a podniká právní kroky proti nekalému byznysu s vodou.
Díky rozsudkům, které nadace pomohla získat, se už podařilo zastavit nelegální monopolizaci vody v některých regionech a vrátit miliardy do rukou měst a občanů.
I případ Nového Strašecí ukazuje, že boj za spravedlivou správu vody je nutný – a možný. Voda nesmí být další energie! Podpořte odhalování pravdy a přidejte se k těm, kdo pomáhají vrátit vodu lidem.
Odkazy na důkazy
- Jak se dostala Veolia k stamiliónům z vody na Kladensku?
- Jak se dělí zisky z vody na Kladensku mezi VKM a Veolii?
- Co je to dobývání renty?
- Toto může pro nápravu udělat vlastně každý – podepsat PETICI VODA JE ŽIVOT – ZDE
- O co přišli občané Kladenska – ZDE
