Cena vody zdraží. Dotace z EU obce nedostaly.

Cena vody stále zdražuje, obce nedostanou dotace a lidé přichází o miliardy

Autor reportáže: Jiří Potužník 

Marek Wollner, reportér ČT:

Desítky obcí s více než dvěma tisíci obyvateli počítaly s těmito penězi na vybudování čističek odpadních vod. Ty musí stát do roku 2010. Jenže Brusel řekl ne. A zklamaní žadatelé začali obviňovat cizí úředníky z házení klacků pod nohy. Zase ta zrádná Unie. Přitom za problémy si radnice mohou samy. Dopustily, aby nad těmi veřejnými zájmy převládly ty soukromé.

František Barák

Vodné a stočné se v současné době v České republice pro většinu obyvatel pohybuje mezi 50 a 60 korunami za jeden kubický metr. Nižší vodné a stočné je především u společností menšího charakteru. Třeba v Otrokovicích je cena na 60 korunách.

Radoslava Matuszková, starostka Otrokovic

Město Otrokovice, jako jediné v celém regionu, který je obhospodařován Zlínskou vodárenskou (Veolií), má zvýšenou cenu stočného. Poprvé byla tato cena zvýšena v roce 2006 o 9 korun a dnes už činí něco přes 11 korun.

Jiří F. Potužník, reportér ČT

Otrokovice jsou součástí vodohospodářské sítě města Zlín, přesto už dnes platí víc než její ostatní části. Podle místní starostky protože se město postavilo proti způsobu „privatizace“ zlínských vodáren a kanalizací společnosti Vivendi. Dnešní Veolia Water.

 

Kdo je p F. Barák a pro koho pracuje?

Byl členem představenstva Veolie i SUEZu. Média ho presentují jako prezidenta Sdružení vodovodů a kanalizace SOVAK.

Neuvádí, že představenstvo tohoto sdružení koncerny ovládaly.

Z médií nedozví ani to, že byl členem představenstva VKM v době, kdy z něho byly na Veolii vyvedeny zisky z vody na 30 let.

Radoslava Matuszková, starostka Otrokovic

„Od roku 2002 jsme pozorovali takový vliv, který byl později rozkryt jako vliv Veolie, která  dosazovala své lidi do orgánů společnosti a tento vyvrcholil v roce 2004, kdy došlo k prodeji provozní části podniku. Za naprosto nestandardních podmínek.

Naprosto bez výběrového řízení a za velmi nízkou cenu. Jednalo se o 80 milionů korun, přičemž cena se v té době mohla pohybovat od 230 do 330 miliony korun. Jsem přesvědčená, že tam byl vyvíjen enormní tlak na všechny představitele obcí, kteří hlasovali na této valné hromadě.

Já sama si ten scénář velmi dobře pamatuji, kdy v úvodu vystoupil radní  Zlínského kraje, který říkla, že to je dobré rozhodnutí a že se má hlasovat PRO.

Vzápětí vyzval předsedající, pan inženýr Soldán KDU-ČSL, zástupce státu, který tehdy hájil tzv. zlatou akcii, jež měla být pojistkou proti nevýhodným rozhodnutím. Ten vystoupil také s tím, že bude hlasovat PRO smlouvy.

Jiří F. Potužník, reportér ČT

Se jménem Milana Soldána je proto spojeno podezření ze střetu zájmů. Jako někdejší radní měl hájit především zájmy obyvatel města, ale jako člen představenstva vodáren a kanalizací podporoval naopak pro Zlín nevýhodnou smlouvu. Jeho vyjádření se nepodařilo získat. Po několika omluvách přestal brát telefony i odpovídat na zprávy. Jak mnoha slovy neříci nic, ale předvedl reportérům České televize už před čtyřmi roky.

(pozn. Soudy nám daly pravomocně za pravdu, že do vedení Vak Zlín, byli protiprávně dosazení přímo lidé z Veolie – tzv. trojské koně – Svoboda, Šverma. Byli do vedení městské vodárny Zlín dosazeni protiprávně již v roce 2002. Poté zevnitř městské vodárny připravili vyvedení ziskových aktiv z městské vodárny na Veolii.)

Stejně tak nám daly za pravdu, že  valná hromada, na které starostové dali souhlas s uzavřením smluv s Veolií byla neplatná a protiprávní. Námi předložené důkazy potvrdily, že byl vylákán na základě lží, manipulací a dle všeho i skryté korupci. souhlasu s uzavřením smluv s Veolií. 

Radní z Krajského úřadu nebyl akcionář Vak Zlín a neměl na valné hromadě, co dělat. Krajský úřad Zlín ho nikdy nepověřil na valné hromadě městské vodárny vystoupit a říkat za Krajský úřad nějaké stanoviska. Svým vystoupením tvořil před starosty falešný dojem, že kraj považuje hlasování PRO smlouvy s Veolií jako dobré rozhodnutí, pro které mají hlasovat!)

Milan Soldán KDU-ČSL

Soldán KDU - ČSL

Místostarosta Zlína a člen představenstva vytunelované měststské vodárny Vodovody a kanalizace Zlín

My, jako město Zlín se zachovalo, si myslím, zachovalo eee podle, eee, podle toho, jak hlasovalo zastupitelstvo.

Jako v rámci toho, jaké mělo ovládací nebo hlasovací podíly v té společnosti. Tak se zachovalo. Tak, jak mu umožňoval zákon a stanovy společnosti.

Radoslava Matuszková, starostka Otrokovic

Jakmile docházelo ke změnám a nestandardním výkonům hlasovacích práv, tak došlo k tomu, že byli odvoláni někteří starostové a dosazeni lidé, kteří rozhodovali v souladu s tím, jaké byly zájmy Veolie. Myslím si, že je to i pozice dnešního předsedy představenstva, pana inženýra Soldána.

Vladimír Daťka (US-DEU), bývalý primátor Zlína a odvolaný člen  představenstva Vak Zlín

Pokud jsou dneska někteří lidé zaměstnáni a jsou to volení lidé,  politici, kteří by měli zastupovat občany a přitom jsou placeni akciovou společností v té „privatizované“ podobě, tak to považuji za velmi nestandardní. Dokonce bych řekl, že to odporuje etice. Ale bohužel, ve městě Zlín je to standardem.

Rostislav Čáp, ředitel Veolia water

Nevím😂 o případu, že by v ČR nastal střed zájmů, v tom smyslu, že by jsme zaměstnávali někoho z volených zástupců.

 Jiří F. Potužník, reportér ČT

Z pouhého srovnání členů obecních rad na jedné straně a statutárních orgánů vodáren a kanalizací na druhé straně, je ovšem zjevné, že se tyto funkce personálně prolínají v desítkách měst. Že tito lidé nehájí vždy zájmy občanů, potvrzují i první soudní verdikty.

(pozn. Politici nepracují jako zaměstnanci Veolie. Působí a jsou placení jako členové orgánů společností  koncernů, které díky nim ovládly ziskové části původně městských vodáren. Př. Faltýnek ČSSD-ANO, Jiránek ODS atd..)

 

Vazby mezi politiky, Veolií a ztrátou správy vody

Radoslava Matuszková, starostka Otrokovic

Otrokovice jsou účastníkem několika soudních sporů. Může nás těšit, že alespoň první rozsudky byly v náš prospěch. Bohužel jsou však zatím nepravomocné a čekáme, co bude dál.

Jiří F. Potužník, reportér ČT

Zlín uzavřel se společností Veolia Water v roce 2004 smlouvu na 30 let, tedy za hranici roku 2022. Při jejímž překročení Evropská komise nedovolí čerpat unijní dotace. Čističku za 700 milionů korun však město postavit musí, a to se promítne i do ceny vody v Otrokovicích.

V podobné situaci jsou vlastní vinou stovky dalších obcí a měst. Podle Ministerstva životního prostředí přijdou dohromady o více než 13 miliard korun, přičemž z toho až o 10 miliard přijde hlavní město Praha.

Petr Štěpánek (Strana zelených) radní Hlavního města Prahy

Samozřejmě obce, které nedosáhnou na evropské dotace, budou muset využít vlastních zdrojů. Buď náklady pokryjí z rozpočtu, to znamená z daní, anebo je zahrnou do cen vodného a stočného. V případě Prahy ještě nemáme k dispozici úplný výpočet, ale odhaduje se, že by to znamenalo okamžitý nárůst cen o „náct“ procent, a potom nárůsty o inflaci.

Rostislav Čáp, ředitel Veolia water

O ceně vodného a stočného rozhodují naši partneři – ať už jde o obce prostřednictvím společností vodovodů a kanalizací, anebo jsou to přímo  obce, s tím, že tím přímo regulují i náš zisk.

 

Jiří F. Potužník, reportér ČT

Co se vlastně matce měst stalo? V roce 2001 získala Veolia Water, tehdy ještě pod jménem Vivendi, od státu dvoutřetinový podíl ve společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK) za více než 6 miliard korun, přičemž konkurence nabízela pouze polovinu této částky.

Už o rok později získala od Hl. města Prahy zbývajících 34 % akcií (Paroubek ČSSD) za 880 milionů korun, tedy pouhou sedminu. Zároveň získala právo provozovat vodohospodářské služby místo do roku 2013 až do roku 2028, tedy opět za posvátnou hranici roku 2022.

 

Jiří Witzany (SNK-ED), bývalý radní Hl. města Prahy

Ten podstatný krok byl proveden shodou okolností dva dny před vstupem České republiky do Evropské unie. Pozdější analýza ukázala, že pokud by k podpisu klíčové smlouvy došlo o několik dní později, pak by smlouva byla neplatná.

 

(Pozn. ČR vstoupila do EU 1.5.2004. Smlouvy s Veolii schvalovali politici zběsile těsně před datem vstupu do EU v řaděregionů – Praha 27.4., Zlín 30.4., Kladno 28.4.).

Petr Štěpánek (Strana zelených) radní Hlavního města Prahy

Hlavní město Praha si tento smluvní vztah vůbec nevybralo. Tu první privatizaci provedl stát, u státního podniku a PVK  prodal současnému provozovateli Veolii. Stát inkasoval 6 miliard korun, které šly do státního rozpočtu, a město je nikdy nevidělo.

Jan Kříž, Ministerstvo životního prostředí

Je otázkou, do jaké míry byl tento krok v souladu s tehdejšími předpisy a do jaké míry byl transparentní.

Petr Štěpánek (Strana zelených) radní Hlavního města Prahy

Po dohledání materiálů jsem našel, že máme vyjádření Ministerstva životního prostředí z prosince 2005, kde posuzují naše smlouvy a tvrdí, že nejsou v rozporu s podmínkami Fondu soudržnosti.

Jiří F. Potužník, reportér ČT

Dobrozdání Ministerstva životního prostředí, že je uzavření smlouvy mezi Prahou a Veolií water za hranici roku 2022 v pořádku, vydal tehdejší ředitel odboru integrovaného financování Tomáš Oliva. Na ministerstvu dnes už člověk nepracuje a současný odbor evropských fondů od něj dává ruce pryč. Údajně ignoroval připomínky Evropské komise, které byly České vládě zaslány již v roce 2004.

Danuta Hubnerova, Eurokomisařka

Všechny kontrakty, které činí nárok na příspěvek z evropských fondů, musí plnit požadavky na spolufinancování. To platí i pro smlouvy uzavřené před vstupem ČR do Unie, protože i ty musí respektovat základní pravidla vnitřního trhu, byť to není snadné.

Jiří F. Potužník, reportér ČT

Jinými slovy, česká ublíženost přehlíží, že poslouchat unii musí respektovat především ten, kdo po ní peníze žádá, což není případ bruselských vodáren a kanalizací. Jsme tedy opět u otázky: o kolik a proč se bude zdražovat?

Evropské komisi, podle informací České televize nevadí jen délka smluv obcí a provozovatelů vodohospodářských služeb. Ale i způsob, jakým se vypočítává cena vody. V dopise z října 2006  Evropská  komise dokonce hovoří o příliš vysokém riziku neoprávněného prospěchu určitých společností a žádá kontrolu.

Alena Čechová (předsedkyně sdružení odběratelů vody Plzeň) 

Princip věcného usměrňování spočívá v tom, že by provozovatel do nákladů, ze kterých se stanovuje cena vody, nesměl zahrnout nic jiného než to, co související s výrobou vody. To znamená, asi by si tam p. ředitel nemohl do nákladů zahrnout například svého nového Mercedesa. Ale tady, v tom materiálu Ministerstva zemědělství, o kterém mluvím, je napsáno, že cena se vypočítává z úplných vlastních nákladů. To znamená, že tam mohou zahrnout všechno.

 

Jan Kříž, Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí není odpovědné za uzavření těchto smluv, které považujeme za nevýhodné.

V tuto chvíli se připravuje materiál Analýzy dostupnosti finančních zdrojů pro smlouvy, které končí po roce 2022. Ten bude předložen vládě do konce června a z něho vyjdou různé alternativy.

Rostislav Čáp, ředitel Veolia water

V žádném případě jsme nemohli předvídat, že dlouhodobé smlouvy budou problémem při získávání evropských dotací a Česká republika není jedinou zemí, kde jsou uzavřeny dlouhodobé kontrakty tohoto typu.

Jiří F. Potužník, reportér ČT

Opravdu to nikdo nemohl vědět? Nařízení jak čerpat z Evropských fondů vydala Evropská rada již v roce 1999. Přesto obce i Veolia uzavíraly nevyhovující smlouvy jak o život.

Rostislav Čáp, ředitel Veolia water

Je to přibližně polovina našich smluvních vztahů, které přesahují tu pomyslnou hranici  roku 2022. My si myslíme, že je to někde kolem 25 % obyvatel České republiky.

Jiří F. Potužník, reportér ČT

Provozovatelé a majitelé vodáren a kanalizací často tvrdí, že evropská administrativa nemá právo chtít smlouvy uzavřené před vstupem Česka do Unie zkracovat.

Politik ODS 25 let po rozpadu ČSSR, svádí důsledky činů politiklů ODS na komunisty!

„To je chyba, která se stala už za socialistické vlády, která do Bruselu nevysílala kvalifikované lidi s dokonalým přehledem o stavu našeho vodního hospodářství. Ocitli jsme se tak v situaci, kdy si nejsme všichni rovni. Brusel totiž dosud nemá čistírnu odpadních vod – a tam to nikomu nevadí.“
— Pavla Finfrlová (ODS), náměstkyně primátora Hradce Králové a předsedkyně představenstva VAK Hradec Králové

Brusel však o žádné dotace z EU nežádá, což paní Finfrlová jaksi opomněla zmínit. Její argument tím získává podobu účelové dezinformace.

Již téměř 80.000 občanů požaduje vyšetřit, jak se korporace dostaly k naší vodě

FOTO PETICE PODPIS

Komunisti za jednání ODS ve vodárenských kauzách rozhodně nemůžou

pozn. Československá socialistická republiky přestala existovat v roce 1989!

Reportáž byla natočena v roce 2008. V letech 2004-2006 se politici ODS pokusili instalovat Veolii k ziskům z vody v řadě regionů. Rozsudky potvrzují, že často protiprávně.

  • Pardubice – Razskazov
  • Náchod – Čtvrtečka
  • Chrudim – Libý
  • Hradec – Vlasák, Divíšek
  • Kladno – Volf, Jiránek, Neumann.
  • Zlín – Úlehla

Provozní smlouvy mezi Veolií a Vak H. Králové byl schváleny v roce 2005. Vlasák z ODS a spol. přitom cca dva roky předtím činili i protiprávní kroky, aby správu monopolu vody a zisky z vody ovládl koncern.

Rostislav Čáp, ředitel Veolia water 

Náklady, které jsou tzv. oprávněné, to znamená, že jsou započitatelné do ceny a musí přímo souviset s výrobou, dodávkou, distribucí pitné vody, odváděním a čištěním odpadních vod. To jsou tzv. oprávněné náklady.

Jiří F. Potužník, reportér ČT

Takže třeba nemůže být financována výstavba nového sídla nebo nákup Mercedesu?

Rostislav Čáp, ředitel Veolia water 

Stoprocentně ne, stoprocentně ne.

Alena Čechová (předsedkyně sdružení odběratelů vody Plzeň) 

Evropská unie nám výrazně vytýká, že jednotlivé oprávněné položky, které se mohou zakalkulovat, jako energie, které se při tom spotřebuje, nákup surové vody, mzdy, chemikálie a nájemné, které provozovatel platí obci, nemají strop.

Jiří F. Potužník, reportér ČT

Teoreticky je tedy možné, že oprávněné náklady narostou do neoprávněných výšek.

Jan Kříž, Ministerstvo životního prostředí

To, že není tento nástroj, který by lépe toto analyzoval a umožnil ověřit, zda je přiměřený zisk  – skutečně přiměřený, POVAŽUJEME ZA PONĚKUD ZARÁŽEJÍCÍ, ale prostě tak to je. (smích)

František Barák

Tak já se domnívám, že přiměřený zisk by měl být někde mezi 5 a 7 % ročně.

(pozn. Říká člověk, který sedí ve vedení řady vodáren koncernu Veolia)

Rostislav Čáp, ředitel Veolia water 

Tak my máme kalkulační zisk někde kolem 10 %, a skutečný zisk je samozřejmě vyšší, protože máme i jiné aktivity.

Jiří F. Potužník, reportér ČT

Právě obchodní úspěchy Veolie, která je nejen v Česku, ale i ve světě jedničkou ve vodohospodářských službách, jsou lákovým terčem kritiků i konkurence. A dlužno dodat, že její předchůdkyně, společnost Vivendi, jim k obviněním z nekalých praktik, poskytla dost munice.

Korupce a Vivendi (dnes Veolia), dle americké organizace Public Citizen:

  • V roce 1991 rezignoval za braní úplatků od Vivendu starosta Ostwaldu a člen městské rady Štrasburku.
  • O pět let později byl náměstek generálního ředitele Vivendi odsouzen na 18 měsíců za uplácení starostů 70 francouzských měst. Někteří z těchto starostů dostali tresty odnětí svobody až na dva roky.
  • Téměř na tři roky vězení byl v roce 2001 odsouzen i primátor italského Milána. Za kontrakt v hodnotě 100 milionů dolarů mu Vivendi přenechla 2 miliony

V Česku uzavírají smlouvy za města na jedné straně a vodohospodářské firmy na straně druhé uzavírají jedni a titíž lidé.

Ti mají současně hájit zájmy občanů, tedy usilovat o co nejnižší ceny vody, a zároveň maximalizovat zisk soukromé společnosti, což znamená podporovat co nejvyšší ceny vody. Dá se to skloubit?

Jan Kříž, Ministerstvo životního prostředí

Chodí k nám materiály od nejmenovaných společností, které nás informují, že vznikají konflikty zájmů. Vlastníci akcií jsou zároveň členy představenstva provozní společnosti, což přirozeně konflikt zájmů vyvolává.

František Barák, bývalý člen představenstva koncernů Veolie, SUEZ Water

Já se domnívám, že v tomto střet zájmů není. Ono to není tak, jak říkáte. Je naprosto logické, aby zástupce města, ať už je to starosta nebo zastupitel, byl členem statutárního orgánu ve vodárenské společnosti, kde právě má to město významný podíl.

(pozn. Jde o jinou situaci než o které hovoří p. Kříž. Ten hovoří o tom, že politici sedí v orgánech vodáren Veolie, kde města žádný podíl nemají.)

Jan Kříž, Ministerstvo životního prostředí

Tyto materiály se dostávají i na půdu Evropské komise a pokud jsou moje informace správné, tyto záležitosti řeší OLAF. Jednotka, která řeší hospodářskou kriminalitu na úrovni Evropské unie.

Alena Čechová (předsedkyně sdružení odběratelů vody Plzeň)

Když zastupitelé uzavírají pro město nevýhodné smlouvy a uzavírají to zastupitelé, a to nechci přímo říkat, že jde o korupci, ale rozhodně se jedná o korupční prostředí.

Jan Kříž, Ministerstvo životního prostředí

Jakmile se objeví jakýkoliv podvod nebo podvodné jednání v rámci těch implementovaných projektů, tak v tu chvíli může dojít k tomu, že Evropská komise zastavit přísun evropských peněz.

Závěr

Politici měli hájit zájmy občanů, místo toho „zprivatizovali“ zisky z vody a zestátnili náklady“, které nechali na veřejnosti. Uzavřeli pochybné dlouhodobé smlouvy s koncerny, často protiprávně a bez výběrových řízení. Ignorovali pravidla Evropské unie. Provázanost zájmů politiků a korporací se staly standardem. Kvůli tomu stovky obcí přišly o miliardové dotace na vodohospodářské projekty a musí nezbytné investice financovat z veřejných rozpočtů, tzn. z daní občanů.

Výsledkem je neustálé zdražování vody, vyšší daně a omezení jiných veřejných služeb. Politici odmítají za to nést odpovědnost a ani napravit to nechtějí.

Občané za mnohdy protiprávní stav léta doplácí a korporace jako Veolia na vodě dlouhodobě vydělávají. Získaly kontrolu nad vodárnami za zlomek jejich skutečné hodnoty a mají garantované zisky na desítky let dopředu.

Evropská unie předem upozornila na riziko neoprávněného prospěchu soukromých subjektů a řekla, že nedopustí zneužití peněz daňových poplatníků. Politici přesto přímé správy vody vzdaly a ve prospěch korporací uzavírali smlouvy na desítky let.


Odkazy na důkazy


Jak politici umožnili Veolii dostat se k vodě za zlomek ceny?

Př. Zlín:  V roce 2004 prodalo vedení zlínských vodáren provozní část společnosti Veolia Water za pouhých 80 milionů korun, i když reálná hodnota se pohybovala mezi 230 až 330 miliony. 

„Obchod“ proběhl bez výběrového řízení, pod  tlakem politiků, kteří měli hlasovat „správně“ .

Evropská komise přitom předem upozornila, že podobné netransparentní transakce vedou  k neoprávněnému zisku soukromých firem na úkor veřejných rozpočtů a že toto rozhodně nebude dotovat.

Jde jen o neschopnost politiků nebo o korupci?

S velkou pravděpodobností o obojí. Řada politiků, kteří schvalovali pro koncerny výhodné smlouvy, později získala lukrativní pozice právě v těchto firmách.

Například ve Zlíně rozhodovali zastupitelé, kteří současně seděli v představenstvech vodárenských firem. EU proto považuje tyto případy za střet zájmů a potenciálně korupční jednání. 

Podobné schéma fungovalo i v Praze, kde město Praha prodalo 34 % akcií vodárny PVK Veolii tři dny před vstupem ČR do EU, což znemožnilo zpětné přehodnocení smluv podle evropských pravidel.

Co Evropská komise na jednání politiků v zájmu koncernů?

EU dlouhodobě kritizuje, že Česká republika umožnila soukromým firmám převzít kontrolu nad vodou skrze netransparentní smlouvy. Evropská komise už v roce 1999 varovala, že dlouhodobé smlouvy bez řádné soutěže mohou být problémem při čerpání dotací. Přesto české obce tyto nevýhodné smlouvy podepsaly. 

Výsledek? EU odmítla poskytnout miliardové dotace na čističky, protože by tím de facto dotovala soukromé firmy místo veřejných služeb.

Proč EU odmítla dotovat obce, které uzavřely smlouvy s Veolií?

Evropská unie odmítla zneužití peněz daňových poplatníků, na růst zisků korporací. řekla to předem a nepřidělila dotace stovkám obcí, protože uzavřely po6chybné dlouhodobé smlouvy s  korporacemi jako je Veolia, mnohdy bez výběrových řízení. 

Tyto smlouvy porušovaly pravidla EU pro čerpání dotací. 

 Výsledek? Milion občanů na to doplácí v drahé vodě. Obce musí čističky platit z vlastních rozpočtů – a tedy i z peněz občanů.

Proč se voda neustále zdražuje?

Zdražování vody není jen důsledek růstu cen a inflace. 

Velký problémem je, že soukromé vodárenské firmy mají garantované zisky na desítky let a nastavují ceny tak, aby maximalizovaly svůj profit. 

Kvůli špatným smlouvám musí města financovat investice do infrastruktury z veřejných rozpočtů, což se promítá do cen vody a daní. 

Přitom velká část zisků z vody končí v zahraničí místo toho, aby se investovala zpět do obnovy vodovodní sítě.

Jak politici umožnili korporacím ovládnout vodárny?

Politici místo ochrany veřejného zájmu rozhodli ve prospěch soukromých firem. Například ve Zlíně byl provozní majetek vodáren prodán Veolii bez výběrového řízení a za zlomek skutečné hodnoty. 

Klíčová rozhodnutí ovlivnila dle všeho korupce, neznalost a podvody. 

Byla ovlivněna střety zájmů – lidé z radnic seděli zároveň v městských vodárnách, přitom pracovali pro koncerny, což vedlo k nevýhodným smlouvám pro města i občany.

Děkujeme za sdílení i za komentáře

Facebook
Twitter
LinkedIn

UŽ VÍCE NEŽ 7.200+ ODBĚRATELŮ

Co se děje kolem vody a vodáren?

Kdo tahá za nitky? Jak přes soudy odhalujeme, kdo je za to odpovědný? Jak prosazujeme
nápravu? Co můžete dělatvy? Kde se náprava podařila?

Souhlasím se Zásadami GDPR

Podpořte zveřejnění dalších informací

Bankovním převodem na transparentní účet nadace u ČSOB:

966 665 / 0300

Dáváte přednost QR kódu? Pak zvolte výši daru a naskenujte QR kód:

1000 Kč

500 Kč

200 Kč

Dar platební kartou

 

Fandíte-li rozsudkům, pak podpořte zakladatele nadace, soudy na obranu vody financuje ze svého přes 20 let:

151 441 719/0300

Děkujeme 💧

2 Responses

  1. Vážený pane Novotný děkuji za váš postoj ke kauze privatizace české vody. Přeji vám ocenění všech kterým pomáháte. Mrázek.

    1. To, již dávno není o jednom člověku. Toto žádný člověk sám nenapraví. Stojíme proti mafii, koncernům, hadům v oblecích a politikům, kteří mají ekonomický horizont svého chování daný vlastním zájmem a délkou svého volebního období. Toto se postupně daří odhalovat a napravovat jen díky tomu, že se lidé k obraně vody přidávají dle toho, co je jim blízké.

      Lidé pomáhají naplnit pohár svou kapkou různě. To je dobře:
      – sdílením informací a komentáři na svých sociálních sítích a známým přes e-maily,
      – dotaz na politiky,
      – vystoupením na zastupitelstvech měst,
      – přidávají se ke komunitě lidí, kteří šíří pravdu o vodě na FB https://www.facebook.com/Vodalidem, IG https://www.instagram.com/nadace_pravdaovode/ nebo YOU TUBE 👉 https://1url.cz/vriRT
      – informují politiky a sdílí informace o politicích ve volbách – PUSŤME POLITIKY K VODĚ http://www.pravdaovode.cz/pustme-politiky-k-vode/
      – finanční podporu projektů nadace https://www.darujme.cz/projekt/1205238
      – podpisem petice VODA JE ŽIVOT – https://nadacepravdaovode.cz/petice/ kde již přes 77.500+ lidi, požaduje společně nápravu
      – osobní účastí na jednáních soudů
      atd. atd.

      Bez společného postupu lidí, by ta kára směrem k nápravě jela výrazně pomaleji— čím více lidí ji pomáhá tlačit správným směrem, tím rychleji se tím směrem posouvá.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podobné články