Reportér ČT
České vodárenství čekají velké investice. Cílem nové evropské směrnice o čištění městských odpadních vod je vyšší kvalita vody a ochrana zdraví obyvatel. Problémy, které se léta odsouvaly, teď musí být řešeny.
Mgr. Martin Pták, ředitel ochrany vody – Ministerstvo životního prostředí
Z pohledu vodního hospodářství to bude velmi významný předpis, protože jednak řeší i odlehčované odpadní vody, které dosud řešeny nebyly, ale zavádí i povinnost sledovat tyto odpadní vody nejen z hlediska klasického složení, ale i z hlediska mikrobiálního znečištění. A vstupuje do toho i otázka mikroplastů.
Reportér ČT
Rekonstrukce vodárenství má být postupná. Podle některých odhadů půjde o investice v řádu desítek miliard Kč ročně. Je otázkou, kde na to vzít, když i nezbytnou obnovu infrastruktury města často odkládala kvůli vysokým výdajům.
Situace by podle ekonoma inženýra Novotného nemusela být dnes tak dramatická, kdyby české vodárenství většinově kopírovalo systém hospodaření s vodou, kdy správu vody si zajišťují města a obce samy. Příjem z vodného a stočného pak zůstává uvnitř vodárenského systému a neodtéká v podobě zisku soukromé firmě.
Ing. Radek Novotný MBA, zakladatel nadace Pravda o vodě
Pokud to vlastní městská vodárna, tak městská vodárna nemá prioritu generování zisku a krmení dividendami nějaké své vlastníky, protože města a obce prioritně chtějí, aby tekla čistá voda, aby připojili další lidi a plnili podmínky v rámci vodovodů a kanalizací. Kdežto soukromý provozovatel podniká, a podnikání je – ze zákona – soustavná činnost vykonávaná za účelem dosažení zisku. Tečka.
Soukromníka nezajímá nic jiného než zisk. Městská vodárna je v podstatě veřejně prospěšná společnost, která funguje tak, že priority vlastníků jsou:
- obnovené trubky,
- dostatek čisté vody,
- případně řešení sucha,
- a na to zajistí co nejvíc peněz tak, aby se to nedotklo občanů prostřednictvím dotací.
Tam je obrovský rozdíl v těch prioritách. Jeden chce vydělávat, druhý chce investovat.
FILM: Voda vydělává aneb jak korporace bohatnou na vodě
Reportér ČT
Zahraniční dokument Voda vydělává popisuje zkušenosti mnoha měst v řadě zemí, která se rozhodla správu vody převzít od soukromých společností zpět pod svou veřejnou kontrolu. Dlouholetou smlouvu s koncerny Veolia a Suez na provozování městské vodárenské infrastruktury například zrušila i Paříž.
Voda je veřejný majetek, základ existence, a právě proto by se o ni měla starat veřejná správa. Když vrátíme vodní správu v Paříži do městských rukou, ušetříme každý rok minimálně 30 milionů eur. Většina této částky dříve připadla soukromým operátorům jako zisk.
Reportér ČT
Deset let poté, co byla distribuce vody v Paříži převedena zpět do rukou městské samosprávy, klesla podle veřejných zdrojů cena vody o 8 %. Byl zároveň usnadněn přístup k pitné vodě pro sociálně slabší domácnosti a spuštěny programy na ochranu vodních zdrojů.
Zemědělci jsou například finančně a technicky motivováni k přechodu na ekologický způsob hospodaření. Díky tomu se snižuje množství pesticidů a dusitanů v povrchových vodách, a tím i náklady na úpravu pitné vody.
Anne Le Strat – místostarostka Paříže
Veškerý zisk se teď vrací zpět do vodního hospodářství. Tyto peníze se nevyužívají na nic jiného. To je důležité. Tak zajistíme stabilní cenu vody a zároveň hodně investic. Veřejná správa navíc umožňuje dlouhodobé plánování. Můžeme investice strukturovat s ohledem na požadavky založené na očekávání budoucího vývoje.
Reportér ČT
A jak je to v Česku? Zhruba 70 % tržeb vodárenských společností spravují pro města koncerny na základě dlouhodobých smluv. Vlastníkem vodáren a kanalizací jsou ale města a mají tudíž za jejich stav i odpovědnost. Tento typ správy je označován jako provozní model nebo rozdělená společnost.
Více než 78.200 občanů již podepsalo petici Voda je život a chtějí tento systém změnit.
Ing. Radek Novotný MBA, zakladatel nadace Pravda o vodě
Je to velmi „chytrý systém“, jak oddělit neoddělitelné. Prodej vody od studny. Nechám vám, povinnost financovat infrastrukturu jako vlastníkovi. Sám ovládnu peněžní toky a zisky a nejsem povinen financovat investice.
Je to chytré, ale jen pro koncern.
Pozn. Kvůli smlouvám s Veolií – provoznímu modelu – přišla Vodárna Kladno Mělník i Vodovody a kanalizace Zlín a další, o postavení oprávněného žadatele o dotace z EU a tím o možnost žádat o stamilióny na investice do infrastruktury.
Představenstvo VKM i Vak Zlín na valné hromadě 15.9.2004 a 28.4.2004 , (ve kterých seděli lidé napojení na Veolii) starostům lživě tvrdili, že uzavření smluv znamená splnění podmínek pro poskytnutí dotací z EU.
Reportér ČT
Inženýr Novotný se soudní cestou léta snaží dokázat, že právě ziskové složky vodáren byly z některých vodárenských společností, jako například ve Zlíně nebo na Kladně, vyvedeny na zahraniční koncerny dokonce protiprávně.
Ve věci transformace zlínských vodáren – Vodovody a kanalizace Zlín, již Vrchní soud v Olomouci rozhodl.
Ing. Radek Novotný MBA, zakladatel nadace Pravda o vodě
Zajímavé je to, že trvalo 15 roků, než ten soud rozhodl. To je šílené, ale dobře, ten soud nakonec, po tom, co jsme dvakrát, třikrát vyhráli Ústavní soud, opravdu zohlednil všechny důkazy v časové řadě a v souvislostech a konstatoval, že celý ten proces tak, jak proběhl, byl řízený krok za krokem. Nic nebylo náhodné, všechno mělo nějakou souvislost a vedlo to k tomu, že tu vodárnu někdo protiprávně ovládl. Dosadil své lidi do vedení vodárny. Ti připravili systém takzvaných provozních smluv pro koncern Veolia.
Reportér ČT
Příčiny aktuálního stavu českého vodárenství lze vystopovat v 90. letech. Tehdy bylo během privatizace převedeno vlastnictví infrastruktury vodovodů a kanalizací ze státu na města a obce. Do takto nově vzniklých městských akciových společností se pokoušely proniknout soukromé společnosti.
Ing. Radek Novotný MBA, zakladatel nadace Pravda o vodě
A města a obce to nemohly prodat. Byly stanovy, vnitřní smlouva mezi akcionáři, které jasně definovaly, že ty akcie, které vlastní města a obce, jsou nepřevoditelné, včetně práv na někoho jiného než na města a obce, a koncern to vlastně nemohl nikdy ovládnout legálně.
No a ovládl to – PROTIPPRÁVNĚ – a stát, ani zákonodárci to neřeší.
Jak doložilo Ministerstvo zemědělství výhodnost smluv s koncerny pro občany a stát, když pro ně hlasovalo?
Já jsem Ministerstvo zemědělství upozornil již v roce 2002 písemně rozborem, že koncerny tady skupují přes různé překupníky městské vodárny protiprávně. Že to skupují za nesmyslnou cenu, prostě absolutně pod hodnotou a v rozporu s těmi zákony a stanovami.
Pozn. Zkušenosti s p9rotiprávním ovládnutím městské vodárny mají občané Zlínsky ve společnosti Vodovody a kanalizace Zlín, kteří se dlouhodobě na důsledky tohoto stavu doplácí a my přes soudy prosazujeme nápravu a spravedlivé hospodaření s vodou.
Ochrana vody není jen o zákonech. Je o odvaze lidí postavit se politikům, různým korporátním poskokům a netransparentnímu jednání. Je o tom požadovat společně vrácení celé správy vody do vodáren v rukou měst.
Toto již po celé ČR požaduje společně přes 78.200 občanů v rámci Petice Voda je život
MUDr. Michal Chromec, dlouholetý předseda představenstva Vak Přerov a člen správní rady Nadace pravda o vodě
Když začali kolem nás kroužit, tak první, co udělali, a jsem přesvědčen, že to udělali ve všech ostatních společnostech, je, že kontaktovali management. A my jsme pořád odmítali tento vstup. Oni na jedné straně tvrdili, jak ty společnosti jsou zanedbané, jak prostě stojí před krachem, a na druhou stranu se neustále cpali do našeho Vaku. Takže těch nabídek prostě bylo X.
Ing. Radek Novotný MBA, zakladatel nadace Pravda o vodě
Já jsem se kvůli této věci sešel nejdřív s panem Kendíkem, který byl tehdy na odboru vodovodů a kanalizací. A to byl zrovna člověk, který mi řekl, že dokud nebude mít politické zadání, tak nic řešit nebude.
Tak jsem si domluvil schůzku s ministrem zemědělství tehdy panem Palsem. Doložil jsem mu ty podklady, že se toto skupuje, že to vede k tomu, že někdo ovládne ty trubky a že z toho vykuchá zisky.
On si ověřil to, co mu říkám, a dal písemné stanovisko, které máme, dokonce ho máme zveřejněné na webu. Dal jasný příkaz, že Ministerstvo zemědělství nesmí hlasovat pro smlouvy s koncerny, dokud nebude doloženo, že to je ekonomicky výhodné.
V roce 2004 Ministerstvo zemědělství najednou otočilo a bez jakýchkoliv protestů a námitek hlasovalo pro provozní modely s lidmi, kteří byli nastrčeni koncernem. Přitom to předtím kritizovali.
Reportér ČT
Požádali jsme o rozhovor ředitele sekce vodního hospodářství inženýra Kendíka, který tehdy jako pověřený zástupce Ministerstva zemědělství v roce 2004 hlasoval v rozporu s nařízením ministra. Proč tak hlasoval a na základě jakých analýz? Ředitel Kendík rozhovor opakovaně odmítl. V písemné odpovědi sdělil, že hlasoval v souladu s návrhem hlasování.
Jak doložil p. Kendík výhodnost provozních SMLUV S KONCERNY pro občany a města, zachytili REPORTÉŘI ČT
Ing. Radek Novotný MBA, zakladatel nadace Pravda o vodě
Máme dopis, který psal zástupce Veolie p. Punčochářovi na Ministerstvo zemědělství:
Veolie připravuje provozní model ve společnosti Vodovody a kanalizace Zlín a Vodárny Kladno–Mělník.
Když budete na valné hromadě těch vodáren hlasovat pro s tou zlatou akcií, tak …
To, že schválíte provozní systém s námi zajistí, že vodárny dostanou dotace – Zlín 660 milionů a VKM dokonce 800 milionů. Naše společnost se na těchto projektech bude podílet i finančně…
Byla to lež.
Reportér ČT
Společnost Veolie nám k tomu rozhovor odmítla. Na konkrétní dotaz, zda a jak Veolie zajistila vodárnám dotace slíbené jejich obchodním ředitelem, jednoznačně neodpověděli.
Pozn. Veolia na dotaz ČT „odpověděla“. Díky tomu, co výše ZVEŘEJNĚNÝ DOPIS Veolie obsahuje, si názor na to, zda sděluje veřejnoprávní televizi pravdu, si uděláte sami.
Ing. Radek Novotný MBA, zakladatel nadace Pravda o vodě
Celý ten systém je postavený na v podstatě lživém slibu dotací z Evropské unie. Nejprve je slibovali vedení vodáren starostům /lhali, aby je přiměli hlasovat pro smlouvy s Veolii/.
No a samozřejmě, pokud potřebovali, aby pro to hlasovalo Ministerstvo zemědělství, tak museli slíbit něco i tomu ministerstvu.
Na rozdíl od starostů ovšem Ministerstvo zemědělství je státní instituce, která komunikuje s Ministerstvem životního prostředí. Kdyby zvedli telefon a zavolali na životní prostředí, tak by věděli, že tím, že podepíšou ten provozní systém, se zbaví postavení oprávněného žadatele o dotace a žádné dotace nikdy nedostanou. Což bylo známo už od roku 2003.
MUDr. Michal Chromec, dlouholetý předseda představenstva Vak Přerov a člen správní rady Nadace pravda o vodě
V roce 2004 se systém rozdělených společností stal v podstatě dominantním, podporovaným modelem Ministerstvem zemědělství.
Kopali za tento model Svaz měst a obcí i SOVAK.
SOVAK je velmi známá, úctyhodná společnost všech provozovatelů vodáren. Ale tam teď hlasovací práva mají dvě třetiny rozdělených VAKů. Čili když se na SOVAKu hlasuje o tom, jaký trend bude doporučen, tak je logické, že ty rozdělené VAKy přehlasují ty nerozdělené vodárenské společnosti.
Organizace SOVAK zastupuje zájmy provozovatelů vodáren
Kromě odborné činnosti v odboru vodárenství, je především silným „lobbistickým“ subjektem, který ze zákulisí hájí zájmy prodejců vody. V představenstvu SOVAKU sedí mnozí lidé spojení s vyvedením zisků z vody na koncerny.
V ČR cca 70 % tržeb z prodeje vody ovládají korporace, to logicky znamená, že hájí zájmy především korporací. U SOVAKu má hájení zájmů prodejců vody logiku.
O to více je důležité, aby občané a zákonodárci znali fakta o SOVAKu. Jen tak lze efektivně bránit zájmy občanů, městský vodáren, měst, obcí a státu. Jejichž zájmy , rozhodně nejsou stejné, jako zájmy majitelů koncernů.
Pokud zastupitelům a zákonodárcům „radí“ SOVAK a oni neví, že v něm je řada lidí placená koncerny, pak se není co divit, že tady máme to, co tady máme.
Veolia použila SOVAK jako autoritu – v dopise zaslaném Ministerstvu zemědělství, jako převědčovací argument. „Zapomněla“ ministerstvu napsat, že ve vedení SOVAKU má řadu lidí, které léta platí.
Není to ukázkový příklad manipulace formou zaštiťování se autoritou?
Ministerstvo zemědělství léta jedná v zájmu koncernů
Nepochopitelně a kontinuálně. Za nás by se tím měly zabývat bezpečnostní složky státu.
Reportér ČT
S provozním modelem, jako například ve Zlíně nebo Vodárny Kladno–Mělník, slibované dotace z Evropské unie kvůli propojení s koncernem nedostaly. Jak jsme zjistili, obě vodárny byly podpořeny dotacemi z Ministerstva zemědělství.
Ing. Radek Novotný MBA, zakladatel nadace Pravda o vodě
To je absurdní – že? Evropská komise řekne: „Nedovolíme zneužití peněz daňových poplatníků na to, aby se soukromé firmy obohacovaly,“ a Ministerstvo zemědělství, které hlasovalo pro tunel, který znemožnil čerpání z evropských dotací, rozhazuje státní peníze a krmí tím opět v podstatě efektivitu provozování a zisky soukromých firem.
Kvůli smlouvám s Veolií – provoznímu modelu – přišla Vodárna Kladno Mělník o postavení oprávněného žadatele o dotace z EU
Tím o možnost žádat o stamilióny na investice do infrastruktury.
Představenstvo VKM na valné hromadě 15.9.2004 přitom starostům lživě tvrdilo, že uzavření smluv znamená splnění podmínek pro poskytnutí dotací z EU.
Reportér ČT
Města a obce, které nepřipustily rozdělení vodárny na provozní a infrastrukturní část, dotace z Evropské unie naopak získaly. Jako například v Přerově. A nešlo o malé částky.
MUDr. Michal Chromec, dlouholetý předseda představenstva Vak Přerov a člen správní rady Nadace pravda o vodě
My za působení 30 let té společnosti jsme získali na dotacích 910 milionů Kč. To je velké číslo, ale není to nejdůležitější číslo.
My jsme z vlastních zdrojů na investice dali 2 miliardy 314 milionů. Čili sumárně investice za těch 30 let dělaly 3 miliardy 741 milionů 580 tisíc Kč.
A to ještě do oprav dali 919 milionů.
Takže ten rozdíl mezi tou rozdělenou společností a tou smíšenou společností je jednak v té možnosti získat dotace, ale ty vlastní zdroje – to je ta nejdůležitější věc.
Protože smíšená vodárna má stoprocentní právo rozhodnout o veškerých finančních prostředcích, které ta vodárna vydělá.
Reportér ČT
Různé pokusy soukromých společností o ovládnutí městských vodáren však stále pokračují. Opakované zkušenosti s tím mají například v Kroměříži. Podle místní novinářky je proto třeba, aby se lidé o správu vody stále zajímali.
PhDr. Jana Janoušková, zastupitelka města Kroměříž a novinářka
Většinu akcií ve společnosti Vodovody a kanalizace mají města a obce okresu Kroměříž. Takže mohli čerpat dotace i z Evropské unie. Nepatří soukromé společnosti, i když v minulosti tady už takové pokusy byly.
Já jsem se to tehdy úplnou náhodou dověděla, že to má schvalovat zastupitelstvo, a tak jsem okamžitě napsala článek do svých novin, a ten článek zaúčinkoval úplně senzačně. Protože lidé začali spontánně podepisovat petice. Prostě nechtěli, aby se společnost Vodovody a kanalizace privatizovala. Nakonec to starosta stáhl jako bod z jednání zastupitelstva.
Reportér ČT
Jak jsme v minulosti informovali, Ministerstvu životního prostředí se dlouhodobě nedaří prosadit vyšší ochranu vody a vodních zdrojů. Například původně schválený monitoring vypouštěných odpadních vod byl následnou novelou vodního zákona zrušen.
Ministerstvo teď navrhuje ochranu vody zajistit ústavní novelou.
Ing. Radek Novotný MBA, zakladatel nadace Pravda o vodě
Diskuze o ústavní ochraně vody je past na peněženky lidí a státní rozpočet. My vám budeme garantovat, že chráníme vodu, tak vám říkáme: „My chráníme vodu a vy to všechno zaplatíte a zisky skončí na účtech koncernů.“ Protože v tom návrhu toho zákona o tom, že se toto napraví, není ani čárka.
Mgr. Martin Pták, ředitel ochrany vody – Ministerstvo životního prostředí
Jednou z hlavních motivací bylo tu vodu jako složku životního prostředí vypíchnout. Právě z důvodu, aby třeba měla převažující veřejný zájem ve správních řízeních. Aby bylo jasně stanoveno, že voda jako ta jedna ze složek má prioritu třeba nad ostatními veřejnými zájmy.
Ing. Radek Novotný MBA, zakladatel nadace Pravda o vodě
A já říkám: A jak to děláte, když cca 70 % peněžních toků z vody kontrolují zahraniční koncerny a proto, abyste něco mohli chránit potřebujete peníze?
To se nějak samo vyřeší?
Aha, takže opět se to vyřeší tak, že sáhneme lidem na peníze, a pořád ten cedník zespodu bude napíchnutý na ten systém. Takže asi tak.
Policie v cizině odhaluje korupci a kolaboraci politiků s koncerny
- V roce 1991 rezignoval za braní úplatků od Vivendi starosta Ostwaldu a člen městské rady Štrasburku.
- O pět let později byl náměstek generálního ředitele Vivendi odsouzen na 18 měsíců za uplácení starostů 70 francouzských měst. Někteří z těchto starostů dostali tresty odnětí svobody až na dva roky.
- Téměř na tři roky vězení byl v roce 2001 odsouzen i primátor italského Milána. Za kontrakt v hodnotě 100 milionů dolarů mu Vivendi přenechala 2 miliony.
Závěr: Naše voda, náš život i naše svoboda.
Chceme, aby naše finance končily ve vodárenství, a ne v kapsách majitelů koncernů.
Případy Vak Zlín, VKM i Vak Přerov prokazují, že správa vody patří do rukou měst, ne koncernů. Když se lidé a zastupitelé spojí, dají na fakta, důkazy a zkušenosti, je možné zastavit tunelování vodáren a vrátit peníze z vody tam, kam patří – do investic, oprav potrubí, ochrany vodních zdrojů.
Vrácení správy vody městu Paříž přineslo lidem levnější vodu, lepší služby, ochranu zdrojů a jistotu, že zisky zůstávají v odvětví, ne koncernům.
Naše zkušenosti potvrzují, že soudní cesty k nápravě jsou sice dlouhé, ale vedou k ukončení často protiprávního stavu a k spravedlnosti.
Ale nestačí jen spoléhat na soudy. Klíčem je informovanost, odvaha a společný tlak veřejnosti, zastupitelů a novinářů.
Odkazy na důkazy
- Dopis Veolie Ministerstvu zemědělství – hlasujte pro Smlouvy s námi.
- Ministerstvo zemědělství nesmí hlasovat pro smlouvy s koncerny, dokud nebude doloženo, že to je ekonomicky výhodné.
- Tunel VKM u Vrchního soudu v Praze
- Co můžete udělat pro nápravu? – ZDE
- Naše voda, naše peníze, ale zisky z vody naše nejsou
- Jak se dělí zisk z vody v Kladně neb O co přišli občané Kladenska – ZDE
- 1. Rozsudek kauza tunelu VKM – protiprávně lidé z Veolie do vedení VKM
- 1. Rozsudek v kauze tunelu Vak Zlín – lidé z Veolie protiprávně ve Vak Zlín
- 2. Rozsudek v kauze tunelu Vak Zlín – sám sobě vyvedu zisky
- Lživá Zpráva představenstva Vodárny Kladno Mělník o prodeji podniku
Externí odkazy
- Jak korporace bohatnou na vodě?
- ČT 2 NEDEJ SE: Naše vodA, vaše peníze 11.5.2025
- INSTAGRAM: Vy se 15 let snažíte ?
- Čí zájmy hájí bývalý předseda SOVAKU František Barák: měst nebo koncenrů?
- Lidé z Veolie se dostali do orgánů VKM protiprávně
- Korporátní profil Veolie
Často kladené otázky?
Ministerstvo zemědělství nedoložilo výhodnost provozních smluv s koncerny žádnou věrohodnou ekonomickou analýzou. Přesto v roce 2004 hlasovalo na valných hromadách městských vodáren ve Zlíně i na Kladně–Mělníku ve prospěch těchto smluv, a to v přímém rozporu s předchozím písemným pokynem tehdejšího ministra zemědělství Palse, který zakázal hlasovat bez prokazatelného doložení výhodnosti.
Ministerstvo, konkrétně ředitel sekce vodního hospodářství inženýr Kendík, na opakované dotazy odpověděl pouze formálně, že hlasoval „v souladu s návrhem hlasování“, aniž by doložil jakékoliv konkrétní ekonomické podklady.
Veřejně nikdy nebyly zveřejněny žádné dokumenty, analýzy ani posudky, které by potvrzovaly, že smlouvy s koncerny byly pro města a občany výhodné. Naopak všechny dostupné důkazy, včetně rozsudků Vrchního a Ústavního soudu, potvrdily, že tyto smlouvy byly nevýhodné a sloužily k vyvedení zisků z vodáren do zahraničí.
NENÍ TŘEBA NIC ZNÁRODŇOVAT
Soudy již potvrzují, že korporace jsou u naší vody často protiprávně. Příklad ZDE. Lidé za to odpovědní patří před soud. Za své jednání musí nést odpovědnost.
Co bylo zcizeno, musí být vráceno. Přes soudy lze vrátit vodu lidem. Kde nelze prokázat protiprávnost, jsou smlouvy s koncerny na dobu určitou a ty končí.
Více ZDE
SOVAK je organizace zastupující provozovatele vodáren. Již dvě desetiletí hi ovládají především společnosti napojené na koncerny, a proto logicky prosazuje především modely výhodné pro prodejce vody, ne pro občany, města a stát.
Příklad Vodovody a kanalizace Přerov (Vak Přerov) jasně dokládá, že když správu vody drží městská vodárna v rukou měst a obcí, přináší to lidem hmatatelné výhody. Zisk z vody zůstává ve vodárenském systému, investuje se do obnovy potrubí, modernizace čistíren a infrastruktury, a města mají plnou kontrolu nad cenou vody i plánováním investic.
Vak Přerov díky zachování smíšeného modelu vodárny, kde města spravují a zároveň provozují vodu, dokázal za posledních 30 let investovat:
2,3 miliardy Kč z vlastních zdrojů do infrastruktury,
získat 910 milionů Kč z dotací EU,
a celkové investice do rozvoje a oprav přesáhly 3,7 miliardy Kč.
Zatímco koncerny jako Veolia nebo Suez vyvádí zisky do zahraničí, v Přerově zůstávají všechny zisky z vody v regionu, slouží na obnovu infrastruktury a na podporu programů, které snižují náklady občanům i životnímu prostředí.
Občané v Přerově mají díky tomu stabilní cenu vody, která odpovídá reálným nákladům, nikoliv zisku akcionářů koncernu.
všechny peníze zůstávají v systému a slouží lidem, ne korporacím.VPeníze vybrané od občanů zůstávají v systému a slouží lidem, ne korporacím.
Přímé finanční přínosy pro občany:
Úspora 30 milionů EUR ročně, které dříve odtékaly jako zisk do kapes soukromých firem (Veolia, Suez).
Snížení ceny vody o 8 % během prvních deseti let po převzetí správy městem.
Veškeré peníze z vodného a stočného zůstávají ve vodárenském systému a jsou využívány pro zlepšení služeb, infrastruktury a ochranu vody.
Sociální přínosy:
Zajištěn přístup k pitné vodě i pro sociálně slabé domácnosti prostřednictvím sociálních tarifů.
Vznikla vodní solidarita, která pomáhá domácnostem v tíživé finanční situaci.
Ekologické a zdravotní přínosy:
Zvýšená ochrana vodních zdrojů, spuštění programů na zlepšení kvality vody.
Finanční a technická podpora zemědělců k ekologickému hospodaření, což vedlo k poklesu pesticidů a dusitanů v povrchových vodách, a tím i k nižším nákladům na úpravu pitné vody.
Spravedlnost a transparentnost:
Rozhodování o vodě probíhá veřejně, město je zodpovědné voličům, ne soukromým akcionářům.
Občané mají kontrolu nad tím, kam jdou jejich peníze, a mohou ovlivňovat plánování investic do infrastruktury.
Strategické dlouhodobé plánování:
Stabilita cen, protože město si může plánovat investice podle potřeb obyvatel a podle reálného stavu infrastruktury.
Zisk se reinvestuje, neodtéká do ciziny ani do zisků akcionářů.
Veolia Ministerstvu zemědělství tvrdila, že připravuje provozní model vodárenství v městských společnostech Vodovody a kanalizace Zlín (Vak Zlín) a Vodárny Kladno – Mělník (VKM).
Zástupci Veolie v dopisu Ministerstvu zemědělství dokonce slibovali konkrétní částky dotací (pro Zlín 660 milionů Kč, pro VKM 800 milionů Kč).
Jak potvrdily soudy i realita – vodárny o možnost žádat o dotace z EU skutečně přišly.
Veolia se stavěla do pozice garanta získání dotací, přestože podle tehdy platných pravidel EU bylo zřejmé, že po uzavření provozních smluv městské vodárny o postavení oprávněných přijdou.
2 Responses
Zdravím. Bude to ještě těžký boj. Jsme teprve na začátku války o vodu. Podíval jsem se na konferenci WEF z roku 2023 a máme se na co těšit. WEF plánuje použít vodu jako nástroj k zajištění poslušnosti lidí. A tam paní, mluvčí WEF, Mariana Mazzucato veřejně říká: „Byli jsme úspěšní v našich krocích? Podařilo se nám očkovat celý svět? Ne. Změna klimatu jako globální problém je pro lidi příliš složitá. Někteří jí rozumí dobře, mnozí jí rozumí jen trochu a většina jí nerozumí. Změna klimatu nebude již nosnou ideou. Ale voda… každé dítě chápe, jak je důležité mít vodu. Jde tedy o to, aby si občané tento problém uvědomili, a experimentovat s tím, jak to lze komunikovat jako kampaň pro společné dobro. Možná s tím budeme mít větší úspěch než s ostatními tématy (Covid a změna klimatu), která se vůbec nepovedla.“
💧 Boj o vodu je dlouhý a tvrdý. Ale dá se vyhrát.
Voda už dávno není jen běžnou surovinou. Stává se nástrojem moci, kontroly a byznysu.
A na to upozorňovala i ekonomka Mariana Mazzucato na WEF 2023. A přesně na to upozorňujeme už od roku 2002 i my.
Pokud necháme správu vody v rukou koncernů, dříve nebo později ztratíme nejen kontrolu nad cenou vody, ale i nad základní životní potřebou.
Proto je důležité, aby lidé pochopili, že nejde jen o peníze, ale o svobodu a nezávislost měst, obcí a občanů.
✅ Existuje řešení. My ho prosazujeme a lidé už ho používají.
✔ Soudy nám dávají za pravdu.
✔ Osvěta funguje – s informovanými lidmi není možné manipulovat.
✔ Společný tlak na politiky a zastupitele začíná přinášet výsledky.
📢 Více než 78 000+ občanů už požaduje vyšetření machinací s vodou skrze Petici Voda je život.
➡ Zde podepište https://nadacepravdaovode.cz/petice/
Stovky zastupitelů začínají chápat, jak fungují provozně-manipulační modely vodáren, které zneužívají koncerny.
Soudy uznávají důkazy o protiprávním vyvedení zisků z vody.
Na rozdíl od WEF nekončíme u slov a teorií. Máme:
📄 Důkazy.
⚖️ Rozsudky.
🛠️ Návody, jak vrátit vodu lidem.
Každý podpis, každý komentář, každé sdílení článku, každá otázka zastupiteli je konkrétní krok k tomu, aby voda zůstala ve veřejných rukou – ne v rukou globálních korporací.
Není to snadné napravit, ale jde to. Ve Francii to šlo. U nás to také půjde.
➡ ZDE https://youtu.be/QeJhf1Ic3xM?si=gYvaGGG2EmgmDy7i