Protože vše kolem vody zaplatíme pouze my, a proto má zisk z vody plynout nám, ne koncernům. Protiprávní stav lze napravit jen prostřednictvím soudů a rozsudků.
Jenže tato logika v ČR mnohdy neplatí – kvůli protiprávnímu jednání koncernů a politiků, kteří pro ně pracují. Proto se obracím na soudy a dokládám organizované protiprávní jednání na úkor lidí, měst a státu a škody v řádu stovek milionů korun.
Problémem je i stav justice, nevymahatelnost práva a dokonce i protiprávní jednání některých soudců.
Stav justice: Spravedlnost leží hlavou ve vodě
Možná si myslíte, že žijeme v právním státě a justice chrání práva občanů. Ale co když ne?
Například v Pardubicích nebo ve Zlíně mi soudy daly za pravdu. V Kladně ale soudy v Praze i po 21 letech odmítají věcně posoudit důkazy, ačkoliv jim to nařídil i Ústavní soud.
Proto se ptám:
Kdo skutečně ovládl městské vodárny?
Kdo vyvádí zisky z vody do zahraničí?
A proč justice chrání proces zavedení smluv, který je podle rozsudků jinde už dávno označen za protiprávní?
Tento článek ukazuje konkrétní příklady, důkazy, rozsudky i to, jak se liší rozhodování soudů v Praze a v Olomouci. Ukazuje také, proč nevzdávám boj za nápravu, i když trvá už víc než dvě desetiletí.
V roce 2001 jsem odhalil, že po celé České republice začíná řízený proces – jehož cílem je vyvedení zisků z městských vodáren do rukou Veolie.
Odmítl jsem tomu přihlížet a začal jsem o vodě informovat, kauzy dokumentovat. Přišly útoky na mě – ZDE, tak jsem se obrátil na soudy.
Kdo jiný než soud má právo posoudit, zda stamiliony, které tečou z vody k Veolii, jsou výsledkem legálního jednání nebo protiprávní činnosti?
Důkazy:
Je to, co požaduji posoudit složité nebo není?
Řídila celý proces Veolia nebo lidé pracující pro ni? → Kdo tahal za nitky?
Podíleli se na tom skrytě politici a lidé z městských vodáren? → Šlo o koordinované jednání?
Získala Veolia kontrolu nad městskými vodárnami? → Ovlivnila valné hromady nebo dosadila do městských vodáren své lidi ?
Byli do vedení vodáren dosazeni lidé napojení na Veolii? → Kdo připravil smlouvy s Veolií?
Byli starostové a zastupitelé při hlasování o smlouvách s Veolií podvedeni? → Hlasovali na základě pravdivých informací nebo ne?
Jednání bylo zákonné nebo šlo o podvod za bílého dne?
| 🏛 Vrchní soud v Olomouci | 🏛 Vrchní soud v Praze |
|---|---|
| Rozhodl v roce 2016 – rok po nálezu Ústavního soudu | Rozhoduje až v roce 2025 – 9 let po nálezu |
| Důkazy věcně posoudil v časové řadě a souvislostech | Důkazy nebyly provedeny ani po 21 letech |
| Prohlásil usnesení valné hromady za neplatné | Protiprávní jednání uznal, ale usnesení ponechal platné |
| Oznámil, že cílem bylo skryté ovládnutí Vak Zlín | Nezkoumal skutečný cíl Veolie ve VKM |
| Odkázal se na zásadu „in fraudem legis“ (obcházení zákona) | Tuto zásadu zcela ignoroval |
| Rozhodnutí je srozumitelné a obhajuje veřejný zájem | Rozhodnutí je nečitelně rozporuplné, zpochybňuje logiku i právo |
| Přiznal občanům právo na nápravu a ochranu vodárny | Legitimoval protiprávní stav a posílil koncern |
Něco shnilého je ve státě Českém
Dění kolem vody je celorepublikový problém, kdy se přes podobný scénář vyvádí miliardy ze správy vody do rukou zahraničního koncernu.
Nejde o jednu kauzu a jednu vodárnu. A nejde o jeden soud.
Od Zlína přes Kladno až po Chrudim nebo Prostějov – všude jde o pochybný převod správy vody do rukou koncernů, často v rozporu se zákonem a bez souhlasu občanů.
Každé město představuje jeden příběh, ale všechny spojuje jeden problém: 👉 voda byla vyvedena lidem za zády.
| Rok | Město / region | Co bylo napadeno |
|---|---|---|
| 2002 | Zlín | Počáteční právní kroky na obranu Vak Zlín – zpochybnění pokusu instalovat Veolii k vodě ve Zlíně |
| 2003 | Olomouc | Přezkum postupu města, shromažďování důkazů a podkladů pro možný právní postup |
| 2004 | Zlín | Neplatnost usnesení valné hromady Vak Zlín – a nasazení lidí napojených na Veolii do orgánů vodárny a prodej části podniku Veolii, potvrzení tunelu provozní části |
| 2004 | Kladno–Mělník (VKM) | Neplatnost usnesení valné hromady VKM – a nasazení lidí napojených na Veolii do orgánů vodárny a prodej části podniku Veolii, potvrzení tunelu provozní části |
| 2005 | Hradec Králové | Aktivní obrana před plánovanou instalací provozního modelu Veolie |
| 2006 | Prostějov | Neplatnost prodeje výdělečné části podniku VaK Prostějov – skryté předání ziskového provozu |
| 2006 | Chrudim | Neplatnost smluv s koncernem a ztráta veřejné kontroly nad vodárenstvím |
| 2006 | Pardubice | Obrana vodárny proti přechodu na provozní model, který měl být uzavřen s Veolií |
Tunely městských vodáren: Případ Zlín?
Stejný scénář, stejní lidé, stejný cíl: ovládnout městskou vodárnu, vyvést zisk a zmizet.
Scénář, který se odehrál ve Zlíně:
Nejprve skryté ovládnutí rozhodujícího podílu ve vodárně.
Poté dosazení lidí napojených na Veolii do orgánů společnosti Vak Zlín.
(Jména: Svoboda, Šverma – později působili i ve VKM.)Tito lidé připravili smlouvy o prodeji části podniku – tedy výdělečného provozu.
Aby je akcionáři schválili, předložili jim Zprávu plnou zavádějících nebo lživých informací.
Co řekl Vrchní soud v Olomouci:
„Cílem koncernu Veolia nebylo získat akcie, ale skrytě ovládnout Vak Zlín a vyvést provozní část společnosti. I za cenu obcházení zákona – tzv. in fraudem legis.“
„Jednání bylo nedovolené a nemůže požívat právní ochrany. A i když zákon nestanoví přímou sankci, je nutné vyvodit opačný efekt:
zrušit to, čeho chtěly subjekty dosáhnout.“
📌 Důkaz: Usnesení Vrchního soudu v Olomouci Cmo 2002/2014-3534, ze dne 22.11.2016
Kladno: Stejný scénář, jiný soud – jiné „právo“?
V Kladně proběhl prakticky stejný proces jako ve Zlíně:
Skrytá instalace lidí napojených na Veolii do vedení VKM.
Smlouvy o prodeji části podniku a provozu byly schváleny na základě zprávy s nepravdivými tvrzeními.
Po schválení smluv z orgánů VKM „zmizeli“ – a vrátili se do struktur Veolie.
Kdo byli lidé napojení na Veolii v orgánech VKM:
Svoboda
Šverma
Paclík
Barák
Chudoba
Co udělal Vrchní soud v Praze?
Uznal, že lidé z Veolie byli ve vedení VKM protiprávně.
Ale přesto neprohlásil usnesení valné hromady za neplatné.
Důvody nezdůvodnil srozumitelně. Ignoroval Ústavní nález z roku 2017.
Důkaz: Usnesení VS v Praze 7 Cmo 316/2024-1465, ze dne 2.4.2025
Ztráta postavení oprávněného žadatele o dotace z EU
Kvůli smlouvám s Veolií – provoznímu modelu – přišla Vodárna Kladno Mělník i Vodovody a kanalizace Zlín a další, o postavení oprávněného žadatele o dotace z EU a tím o možnost žádat o stamiliony na investice do infrastruktury.
Představenstvo VKM i Vak Zlín na valné hromadě 15.9.2004 a 28.4.2004, (ve kterých seděli lidé napojení na Veolii) starostům lživě tvrdili, že uzavření smluv znamená splnění podmínek pro poskytnutí dotací z EU.
Závěr: S rozsudky v ruce se náprava prosazuje snáz – a proto jdu dál
Není snadné napravit systém, který chrání mocné. Ale když máte v ruce pravomocné rozsudky, které dokazují protiprávní převzetí městských vodáren, máte nástroj, jak vrátit spravedlnost zpět mezi lidi.
Právě proto jsem se na soudy obrátil. A vytrval – i když mi sami soudci házejí klacky pod nohy. Soudy trvají roky. Někdy i dvacet let. Ale nevzdávám to. A dotahuji věci do konce.
Protože voda patří lidem. Ne koncernům.
Zároveň nechci mlčet k tomu, co se děje s českou justicí. Vrchní soud v Praze už 21 let odmítá posoudit důkazy ve věcné a časové souvislosti. Ignoruje klíčové rozsudky jiných soudů i nálezy Ústavního soudu. To už není jen selhání – to je zvůle.
Proto se obracím na Nejvyšší soud.
Předložím mu důkazy, které soudkyně v Praze opakovaně ignorují. Doložím, co přehlížejí – a jak tím škodí občanům, městům i právnímu státu.
Zároveň vyzývám Ministerstvo spravedlnosti:
Udělejte inventuru rozhodování soudců ve vodárenských kauzách po celé ČR. S nadací PRAVDA O VODĚ máme důkazy, že některé soudy nerespektují právo, kryjí protiprávní stav a porušují povinnosti, které jim ukládá Ústavní soud.
Spravedlnost si někdy musí dojít pro své místo těžkou cestou. Vím to, protože už 21 let tou cestou jdu. Ale nevzdávám to – protože když mlčí soudy, nesmí mlčet občané.
- Podepište petici za vrácení vody lidem a vyšetření toho, jak se korporace dostaly k našim studnám – ZDE
Sdílejte tento článek – ukažme veřejnosti i politikům, co se děje.
Zeptejte se svého poslance, senátora – zda ví, co se děje kolem vody a soudnictví a co dělá pro nápravu?
Přidejte se k nadaci PRAVDA O VODĚ – pomozte prosadit systém, kde z vody profitují občané, ne koncerny.
Odkazy na důkazy
- Dopis Veolie Ministerstvu zemědělství – hlasujte pro Smlouvy s námi.
- Ministerstvo zemědělství nesmí hlasovat pro smlouvy s koncerny, dokud nebude doloženo, že to je ekonomicky výhodné.
- Tunel VKM u Vrchního soudu v Praze
- Jak se dělí zisk z vody v Kladně neb O co přišli občané Kladenska – ZDE
- 1. Rozsudek kauza tunelu VKM – protiprávně lidé z Veolie do vedení VKM
- 1. Rozsudek v kauze tunelu Vak Zlín – lidé z Veolie protiprávně ve Vak Zlín
- 2. Rozsudek v kauze tunelu Vak Zlín – sám sobě vyvedu zisky
- Lživá Zpráva představenstva Vodárny Kladno Mělník o prodeji podniku
Externí odkazy
- Jak korporace bohatnou na vodě?
- ČT 2 NEDEJ SE: Naše voda, vaše peníze 11.5.2025
- INSTAGRAM: Vy se 15 let snažíte?
- Čí zájmy hájí bývalý předseda SOVAKU František Barák: měst nebo koncernů?
- Lidé z Veolie se dostali do orgánů VKM protiprávně
- Korporátní profil Veolie
- Usnesení Vrchního soudu v Olomouci VAK ZLÍN Cmo 2002/2014-3534, ze dne 22.11.2016
- Usnesení Vrchního soudu v Praze VKM VH 15-9-2004 – usn. 7 Cmo 316_2024-1465 ze dne 2.4.2025
Často kladené otázky?
Ministerstvo zemědělství nedoložilo výhodnost provozních smluv s koncerny žádnou věrohodnou ekonomickou analýzou. Přesto v roce 2004 hlasovalo na valných hromadách městských vodáren ve Zlíně i na Kladně–Mělníku ve prospěch těchto smluv, a to v přímém rozporu s předchozím písemným pokynem tehdejšího ministra zemědělství Palse, který zakázal hlasovat bez prokazatelného doložení výhodnosti.
Ministerstvo, konkrétně ředitel sekce vodního hospodářství inženýr Kendík, na opakované dotazy odpověděl pouze formálně, že hlasoval „v souladu s návrhem hlasování“, aniž by doložil jakékoliv konkrétní ekonomické podklady.
Veřejně nikdy nebyly zveřejněny žádné dokumenty, analýzy ani posudky, které by potvrzovaly, že smlouvy s koncerny byly pro města a občany výhodné. Naopak všechny dostupné důkazy, včetně rozsudků Vrchního a Ústavního soudu, potvrdily, že tyto smlouvy byly nevýhodné a sloužily k vyvedení zisků z vodáren do zahraničí.
NENÍ TŘEBA NIC ZNÁRODŇOVAT
Soudy již potvrzují, že korporace jsou u naší vody často protiprávně. Příklad ZDE. Lidé za to odpovědní patří před soud. Za své jednání musí nést odpovědnost.
Co bylo zcizeno, musí být vráceno. Přes soudy lze vrátit vodu lidem. Kde nelze prokázat protiprávnost, jsou smlouvy s koncerny na dobu určitou a ty končí.
Více ZDE
SOVAK je organizace zastupující provozovatele vodáren. Již dvě desetiletí hi ovládají především společnosti napojené na koncerny, a proto logicky prosazuje především modely výhodné pro prodejce vody, ne pro občany, města a stát.
Příklad Vodovody a kanalizace Přerov (Vak Přerov) jasně dokládá, že když správu vody drží městská vodárna v rukou měst a obcí, přináší to lidem hmatatelné výhody. Zisk z vody zůstává ve vodárenském systému, investuje se do obnovy potrubí, modernizace čistíren a infrastruktury, a města mají plnou kontrolu nad cenou vody i plánováním investic.
Vak Přerov díky zachování smíšeného modelu vodárny, kde města spravují a zároveň provozují vodu, dokázal za posledních 30 let investovat:
2,3 miliardy Kč z vlastních zdrojů do infrastruktury,
získat 910 milionů Kč z dotací EU,
a celkové investice do rozvoje a oprav přesáhly 3,7 miliardy Kč.
Zatímco koncerny jako Veolia nebo Suez vyvádí zisky do zahraničí, v Přerově zůstávají všechny zisky z vody v regionu, slouží na obnovu infrastruktury a na podporu programů, které snižují náklady občanům i životnímu prostředí.
Občané v Přerově mají díky tomu stabilní cenu vody, která odpovídá reálným nákladům, nikoliv zisku akcionářů koncernu.
všechny peníze zůstávají v systému a slouží lidem, ne korporacím.VPeníze vybrané od občanů zůstávají v systému a slouží lidem, ne korporacím.
Přímé finanční přínosy pro občany:
Úspora 30 milionů EUR ročně, které dříve odtékaly jako zisk do kapes soukromých firem (Veolia, Suez).
Snížení ceny vody o 8 % během prvních deseti let po převzetí správy městem.
Veškeré peníze z vodného a stočného zůstávají ve vodárenském systému a jsou využívány pro zlepšení služeb, infrastruktury a ochranu vody.
Sociální přínosy:
Zajištěn přístup k pitné vodě i pro sociálně slabé domácnosti prostřednictvím sociálních tarifů.
Vznikla vodní solidarita, která pomáhá domácnostem v tíživé finanční situaci.
Ekologické a zdravotní přínosy:
Zvýšená ochrana vodních zdrojů, spuštění programů na zlepšení kvality vody.
Finanční a technická podpora zemědělců k ekologickému hospodaření, což vedlo k poklesu pesticidů a dusitanů v povrchových vodách, a tím i k nižším nákladům na úpravu pitné vody.
Spravedlnost a transparentnost:
Rozhodování o vodě probíhá veřejně, město je zodpovědné voličům, ne soukromým akcionářům.
Občané mají kontrolu nad tím, kam jdou jejich peníze, a mohou ovlivňovat plánování investic do infrastruktury.
Strategické dlouhodobé plánování:
Stabilita cen, protože město si může plánovat investice podle potřeb obyvatel a podle reálného stavu infrastruktury.
Zisk se reinvestuje, neodtéká do ciziny ani do zisků akcionářů.
Veolia Ministerstvu zemědělství tvrdila, že připravuje provozní model vodárenství v městských společnostech Vodovody a kanalizace Zlín (Vak Zlín) a Vodárny Kladno – Mělník (VKM).
Zástupci Veolie v dopisu Ministerstvu zemědělství dokonce slibovali konkrétní částky dotací (pro Zlín 660 milionů Kč, pro VKM 800 milionů Kč).
Jak potvrdily soudy i realita – vodárny o možnost žádat o dotace z EU skutečně přišly.
Veolia se stavěla do pozice garanta získání dotací, přestože podle tehdy platných pravidel EU bylo zřejmé, že po uzavření provozních smluv městské vodárny o postavení oprávněných přijdou.
Děkujeme za sdílení, podporu a komentáře
